Během několika měsíců se naplno rozeběhne kampaň pro volby do Poslanecké sněmovny. Nyní je proto dobrý okamžik si ukázat, jaké je výchozí nastavení politických postojů českých voličů, kolem kterého politické strany postaví své kampaně. Základem politického soupeření jsou dnes dvě hlavní osy – ekonomická a kulturní. V naší analýze si ukážeme, jakou pozici na těchto osách zaujímají čeští voliči, jakou politické strany a co to znamená pro volby 2025.  

V roce 2024 se v Česku podle webu Seznam Zprávy narodí nejméně dětí od roku 1785. Tato situace není jen statistickým údajem, ale představuje závažný společenský a ekonomický problém. S klesajícím počtem narozených dětí se zužuje základna budoucí pracovní síly, což do budoucna povede k nedostatku zaměstnanců napříč všemi odvětvími. Evropský parlament v souvislosti s klesající porodností upozorňuje především na ztrátu konkurenceschopnosti států Evropské unie v porovnání s částmi světa, kde porodnost neklesá. Nejcitelněji ale pocítíme dopad nízké porodnosti na náš důchodový systém – méně pracujících bude muset finančně zajistit rostoucí počet seniorů. Krátkodobě může porodnost ovlivňovat celá řada faktorů, od pandemie COVID-19, světové konflikty, fáze hospodářského cyklu či nepřiznivé legislativní podmínky v dané zemi. Dlouhodobě pak může být změna v porodnosti země zapříčiněna změnou kultury či individuálních preferencí obyvatelstva. V Česku zatím nejsme u zásadní změny kultury, nicméně podmínky k založení rodiny u nás nejsou velmi příznivé. 

S blížícím se začátkem nového školního roku se pozornost společnosti opět obrací ke vzdělávání. Zatímco dospělí diskutují o osnovách, kvalitě výuky či financování školství, hlasy těch, kterých se škola týká nejvíce – samotných žáků a studentů – často zůstávají v pozadí. Proto jsme se rozhodli dát slovo přímo jim. V srpnovém průzkumu NMS jsme se ptali dětí ve věku 12-18 let na to, jak vnímají svůj návrat do školních lavic, jaké pocity v nich škola vyvolává a s jakými výzvami se v ní potýkají.  

V Česku se opět rozvířila debata o nadměrné spotřebě alkoholu. Důvodů je několik – do kin se dostal snímek Zápisník alkoholičky, který vypráví příběh ženy závislé na alkoholu. Film doprovází i osvětová kampaň Ženy s odvahou. Jde především o sérii diskusí, na kterých bude prostor s odborníky debatovat o problematickém vztahu k alkoholu. Regulace alkoholu je i nadále tématem politických debat. Zatímco otázka zdanění tichého vína je zřejmě pro toto volební období vyřešena, členky Pirátské strany, Jana Michailidu a Klára Kocmanová, v červenci otevřely téma dalších opatření, která by měla napomoct snížení konzumace alkoholu v ČR. Jde o varovné etikety na lahvích s alkoholem, podobně jako u tabákových výrobků, dále o omezení televizní reklamy na alkohol mezi 6:00 a 20:00 hodinou. Diskutuje se také o omezení prodeje alkoholu po 22:00 v prodejnách, tedy mimo bary, byť toto opatření je politicky citlivější.  

Debaty bez cenzury Víta Rakušana a s nimi spojená kampaň v uplynulých měsících hýbaly českým mediálním i politickým prostorem. Z výzkumu agentury NMS Market Research vyplývá, že debaty rezonovaly i mezi voliči, hnutí STAN, zejména Vítu Rakušanovi, u voličů mohly pomoct, nejspíše ale jen krátkodobě.  

Prvomájový den nebyl tento rok pouze svátkem práce, ale byl i výročím 20 let od vstupu Česka do Evropské unie. Naše postoje k EU za 20 let prošly značným vývojem. Nejvyšší podpora se v ČR vyšplhala až na 69 % spokojených občanů v roce 2009. O sedm let později se naše spokojenost s EU pohybovala kolem 35 %. Dnes je s členstvím v Evropské unii spokojena přibližně polovina Čechů . Oproti populárnímu přesvědčení proti sobě však nestojí dva nesmiřitelné tábory, které jsou jednoznačně pro nebo proti členství v EU. Proto je nutné se na EU podívat v širším kontextu.