20. let v Evropské unii: Proč zůstává EU mezi Čechy nepochopená?

Prvomájový den nebyl tento rok pouze svátkem práce, ale byl i výročím 20 let od vstupu Česka do Evropské unie. Naše postoje k EU za 20 let prošly značným vývojem. Nejvyšší podpora se v ČR vyšplhala až na 69 % spokojených občanů v roce 2009. O sedm let později se naše spokojenost s EU pohybovala kolem 35 %. Dnes je s členstvím v Evropské unii spokojena přibližně polovina Čechů . Oproti populárnímu přesvědčení proti sobě však nestojí dva nesmiřitelné tábory, které jsou jednoznačně pro nebo proti členství v EU. Proto je nutné se na EU podívat v širším kontextu.

Shrnutí #vkontextu

1. Postoje Čechů k EU nejsou radikální. Tato pozice má kořeny v absenci kontinuálních evropských témat, neznalosti, ale také v přijetí toho, že jsme členem EU a tím zůstaneme.

2. Podle Čechů se EU daří prosazovat cíle, které souvisí s dlouhodobější politikou Unie. Schopnost EU řešit aktuální krize naopak tak dobře nehodnotíme. Hodnocení schopnosti EU řešit aktuální krize a témata vychází z pozice EU jako reaktivního tělesa – na krize EU reaguje v momentě, kdy už probíhají.

3. Tématem, přes které je možné uchopit budování vize Česka v EU a následovně pozitivního vztahu Čechů k Evropské unii je aktuálně společná bezpečnostní politika. Podpora společné evropské obrany je patrná napříč celým českým politickým spektrem, zejména v kontextu války na Ukrajině. Rozvoj společné bezpečností politiky podporují i 4 z 10 Čechů, kteří uvedli, že by hlasovali pro odchod ČR z EU.

Češi od EU požadují především prosazování míru a blahobytu

Evropská unie si v Lisabonské smlouvě vytyčila cíle, které chce uvnitř svých hranic prosazovat. Jsou jimi např. prosazování míru, svých hodnot a blahobytu občanů, vytvářet a posilovat vnitřní trh EU, dosáhnout udržitelného rozvoje či zvyšovat kvalitu životního prostředí.  Cíle EU jsou základním stavebním kamenem fungování EU a napříč členskými státy EU existuje shoda na tom, že bychom o jejich naplňování měli usilovat.

Čechů jsme se zeptali, jak hodnotí snahy EU své cíle prosazovat, a nakolik jsou cíle EU pro ně osobně prioritní. Z cílů EU jsme vybrali 10 a nechali jsme respondenty, ať snahy Evropské unie ohodnotí na čtyřbodové škále. Toto jsou výsledky:

 

8 z 10 z nás si myslí, že EU nejvíce prosazuje téma volného pohybu osob, zboží a služeb uvnitř EU. Volný pohyb v EU je jeden z nejviditelnějších a nejpraktičtějších projevů členství Česka v EU, a i proto jej Češi hodnotí velmi pozitivně. Také souhlasíme s tím, že EU prosazuje vědecký pokrok (66 %), vytváří hospodářskou a měnovou unii a podporuje sociální spravedlnost, rovnost žen a můžu a ochranu práv dítěte (63 %).

Co se v očích Čechů Evropské unii spíše nedaří je prosazování míru a blahobytu občanů (44 % souhlasí, že EU rozhodně či spíše prosazuje) a vyrovnávání ekonomických rozdílů mezi státy v EU (36 % souhlasí, že EU rozhodně či spíše prosazuje). V duchu dohánění západu se nesla celá 90. léta v Česku a vstup do Evropské unie měl být jednou z manifestací tohoto pokroku. Nicméně 20 let poté jsme Západ stále nedohnali. Evropská unie tedy v očích Čechů selhává v naplňování jednoho ze svých hlavních cílů i přesto, že v průběhu 20 let členství byla Česká republika čistým příjemcem rozpočtu EU, tzn. že z rozpočtu více dostávala, než odváděla.

Čechy a Češky jsme kromě ohodnocení prosazování cílů EU požádali také o určení, nakolik jsou pro ně osobně jednotlivé cíle EU důležité. Zdaleka nejdůležitějším cílem je pro nás prosazování míru a blahobytu občanů EU – 84 % Čechů se shoduje, že je pro ně osobně prioritou. Druhým nejdůležitějším tématem je právě vyrovnávání ekonomických rozdílů (78 % považuje téma za osobně důležité). Obě pro Čechy nejdůležitější témata nejsou podle nich naplňována dostatečně.

Třetím nejdůležitějším tématem je volný pohyb osob, zboží a služeb uvnitř EU, které ale v očích Čechů EU naplňuje dobře. Z 10 témat je pro Čechy nejméně osobně důležité téma vytváření hospodářské a měnové unie.

 

Schopnost EU pozitivně ovlivnit aktuální výzvy je nízká

Dlouhodobé cíle EU a vnímání jejich důležitosti Čechy je pouze jednou dimenzí vztahu k EU. Dále nás zajímalo, jaký názor mají Češi na schopnost EU řešit aktuální výzvy. Ve zkratce, zatímco vnímání dlouhodobých cílů EU je mezi Čechy spíše pozitivní, u schopnosti EU řešit aktuální krize je tomu naopak. Pouze 15 % Čechů vnímá pozitivní vliv EU na řešení aktuálních výzev; naopak 41 % vnímá roli EU jako negativní. Nejhůře je EU hodnocena u řešení energetické krize (53 %). Nejpozitivněji je pak EU vnímána při posilování role Evropy ve světě, ale i zde se jedná o pouhou čtvrtinu respondentů (24 %).

 

Nepoměr mezi podporou pro dlouhodobé cíle EU a jejím hodnocením u aktuálních výzev je způsoben více faktory. Hlavním z nich je samotný princip fungování EU, který dosud z velké části stojí na jednomyslnosti a shodě členských zemí na úkor flexibility a akceschopnosti. EU tak dlouhodobě představuje spíše reaktivní těleso, které se krize snaží již jen zmírňovat. Globální problémy se následně promítají do negativního hodnocení EU zejména v případě ekonomických propadů.

V posledních letech je také ze strany EU znatelný posun a snaha i v současném institucionálním nastavení fungovat proaktivně. Příkladem jsou iniciativa na ekonomickou obnovu během pandemie (NextGenerationEU) a snaha reagovat na dopady klimatické krize (Green Deal). Obě iniciativy ale naráží na komunikační problémy. Národní plán obnovy je klíčovým nástrojem iniciativy NextGenerationEU a do roku 2026 poskytne ČR 209 miliard Kč. Jeho znalost mezi obecnou populací je však malá. Podobně je na tom iniciativa Green Deal. Zatímco pojem je ve veřejném prostoru známý, skutečný obsah iniciativy moc ne. I veřejná debata okolo Green Dealu se zaměřuje spíše na okrajové záležitosti jako je zákaz výroby spalovacích motorů.

Obecným problémem zůstává tzv. demokratický deficit EU – propast mezi institucemi a občany EU. V rámci aktuálních výzev jsou občané s řešením konfrontováni až při jejich realizaci a debaty o nastavení řešení se neúčastní. Nejedná se přitom pouze o institucionální problém, ale také o problém komunikační. Zvláště při absenci komunikace evropských témat na národní úrovni.

Budoucnost EU leží ve společné bezpečností politice

Budoucnost Česka v EU není pro domácí politiku velkým tématem.  Česku chybí vize, debata o EU se zasekla na přijetí Eura a Green Dealu – tématech, která čeští politici v lepším případě ignorují, v horším proti nim aktivně vystupují. Na evropské půdě se ale v tuto chvíli řeší jiná témata, než připojení Česka k měnové unii – společné dluhy a společné daně. Ani o daních ani o dluhopisech však v české veřejné debatě o EU není slyšet. I z tohoto důvodu Češi nemají na EU vyhraněný názor – vybírají především z kategorií spíše ano a spíše ne. V málo případech se přiklánějí k radikálnějšímu rozhodně ano či rozhodně ne.

 

Jasný postoj Češi zastávají především u dvou témat – Posilování role a politické síly Evropského parlamentuEvropské komise na úkor národních států, které (spíše) odmítají (63 %) a zavedení Společné bezpečností politiky (tzv. spojení bezpečnostních sil členských států), kterou naopak podporují (62 %).

Společnou bezpečnostní politiku podporují především voliči vládní koalice (SPOLU, Pirátů a STAN), ale také příznivci SOCDEM. Ti častěji vybírají právě možnost rozhodně ano, která značí jejich pozitivní a rozhodný přístup k tématu. Naopak příznivci stran jako SPD, KSČM nebo Svobodní společnou bezpečností politiku častěji odmítají, ale i tak polovina příznivců těchto strach společnou bezpečností politiku podporuje. Zatímco příznivci vládních stran jsou bez výhrad pro (přibližně ¾ podporují), mezi příznivci opozičních stran existuje prostor pro diskuzi, protože se v postoji k tématu dělí na dvě nevyhraněné poloviny.

Podpora je stabilní i napříč věkovými skupinami a vzděláním. Nejvíce postoj ke společné bezpečnostní politice determinuje podpora politické strany. Zajímavé je, že společnou bezpečností politiku podporuje i 43 % Čechů, kteří uvedli, že by v referendu hlasovali pro odchod ČR z EU.

Pro českou společnost se jako smysluplná cesta v evropské integraci jeví zejména posilování obranyschopnosti ve formě spojení bezpečnostních sil jednotlivých států. Jedná se zřejmě o následek války na Ukrajině a nejisté role USA jako bezpečnostního spojence, případně fungování NATO. Konkrétní benefity hlubší integrace jsou pak viditelnější. Válka na Ukrajině je dominantním tématem zahraniční politiky současné vlády s jasnou evropskou rovinou. Poprvé během dvaceti let členství má ČR v rámci unie jasnější vizi. EU zde funguje jako prostředek k aktivnímu dosažení cílů ČR, a nikoliv jako vzdálené těleso jehož rozhodování pasivně přihlížíme.

Tereza Friedrichová, profilová fotografie.Komentář autora:

Evropské unii se v Česku příliš nedaří komunikovat své dlouhodobé ani krátkodobé cíle. Děje se tak jednak tím, že je evropská politika od české velmi vzdálená – to, co se řeší v Bruselu je pro většinu Čechů neuchopitelné a nepochopitelné. Při jediných evropských volbách, volbách do Evropského parlamentu, se pravidelně účastní pouze velmi malé procento Čechů (28,7 % v roce 2019) a částečně je to i tím, že neví, jak by svým hlasem mohli politiku EU ovlivnit.

Na vině českého postoje k EU jsou ale z velké míry také politici – Václav Klaus nás do EU přivedl, ale od té chvíle ji vytrvale kritizovat. Miloš Zeman projekt sice podporoval, nicméně jeho cynismus se o zlepšení obrazu EU v česku také nezasadil.

Politikům v ČR obecně chybí jasná vize role a místa ČR v Evropské unii. Jediným zřejmým a komunikovaným benefitem členství se stává fakt, že ČR je čistým příjemcem peněz z evropského rozpočtu. Konkrétní dopady a míra finančního benefitu nejsou ale občanům známy. Téměř polovina populace přesněji nerozumí mechanismu, skrze něž se prostředky rozděluj, tzn. neví, že si v Česku rozdělujeme peníze sami. S chybějící vizí se nutně pojí neschopnost Česka v rámci EU budovat koalice a prosazovat své cíle. Kromě dílčích témat není co prosazovat a jedinou agendou Česka v EU často zůstává ochrana vlastních národních zájmů.

Naopak komunikovaných „negativ“ EU je z politických řad několik: neochota údajně proevropské vlády SPOLU, Pirátů a STAN otevřít debatu o přijetí eura, kritizování migračního paktu, či kritika Green Dealu. Většina kritizovaných témat se nikdy neprobrala do hloubky, ale odmítla se a priori jako celek.

#vkontextu

O průzkumu 

Online průzkumu se zúčastnilo 1339 respondentů. Sběr dat probíhal na reprezentativním vzorku populace 18+ pomocí on-line dotazování od 4. do 10. dubna 2024. Výzkum vznikl v rámci série #vkontextu, ve které doplňujeme výsledky námi měřeného volebního modelu o aktuální témata, která hýbou českou společností i politickou scénou 

Kontakt pro média 

Tereza Friedrichová, NMS Market Research, tereza.friedrichova@nms.eu, +420 733 610 461

O agentuře 

NMS Market Research je výzkumná agentura s více než 20 letou historií. Mimo výzkumu trhu, který poskytuje stovkám klientů z celého světa, zkoumá i politická a společenská témata. Vedle České Republiky působí také na Slovensku, v Maďarsku a Thajsku. NMS je členem mezinárodní organizace ESOMAR a národní organizace SIMAR.