Volební model od NMS Market Research

V NMS máme zkušenosti s řadou předvolebních průzkumů pro celou řadu demokratických stran v ČR. Nyní jsme se rozhodli vlastní volební model publikovat veřejně. Od dubna 2024 budeme zveřejňovat vlastní předvolební průzkumy, jejichž součástí bude i volební model. 

Žijeme v době, kde veřejný prostor zraňují ti, kdo křičí hlasitěji, nebo se nebojí kolem dokola opakovat své názory a pohledy a tvrdit o nich, že se jedná o fakta. Proto přicházíme s transparentním, poctivým a jasným měřením volebních preferencí.   

 

Volebními a společenskými průzkumy vás bude provázet Tereza Friedrichová, politická analytička NMS Market Research.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Předvolební průzkumy slouží ke komunikaci s politickou sférou 

Můžete se ptát, k čemu jsou předvolební průzkumy vůbec dobré. Koneckonců nejlepším průzkumem nálad občanů jsou volby samotné. Předvolební průzkumy jsou ale jedním z důležitých způsobů, jak může veřejnost komunikovat s politickou sférou.  

Nabízí se sice i další možnosti jako dopisy, petice nebo dokonce demonstrace, žádná z nich ale nemá výhodu toho, že by ukazovala náladu napříč celou společností. Předvolební průzkumy snižují náklady na vyjádření názoru a jsou tak v principu velmi demokratické, jelikož zjišťují názor všech občanů bez ohledu na vzdělání, příjem, pohlaví či místo bydliště.  

Důležitou funkcí průzkumů je i fakt, že si jednotliví politici nemohou jednoduše přivlastnit „hlas lidu“. Průzkumy slouží jako pojistka politické moci. Charismatičtí politici mají často velký mediální dosah a mohou být v pokušení odvolávat se na to, „co lidé chtějí“. Zejména v době sociálních sítí je jednoduché propadnou přesvědčení, že na daném tématu existuje téměř dokonalá shoda. Opak ale může být pravdou a průzkumy slouží jako protiváha podobným názorovým bublinám. Lidé díky nim mohou mluvit za sebe, a nikoliv zprostředkovaně skrze populární hvězdy. 

Celkově tak průzkumy mohou mít dopad nejen na vytváření volebních kampaní či komunikace stran s voliči, ale mohou ovlivňovat i přijímání konkrétních politik. 

Více kvalitních průzkumů dá veřejnosti přesnější informace 

Výzkumy renomovaných agentur se drobně odlišují metodologicky nebo způsobem sběru dat – mohou tak ukazovat odlišné výsledky. Pokud průzkumů není dostatek a nejsou dostatečně metodologicky pestré, hrozí, že jeden průzkum bude mít příliš velký dopad a bude rámovat vnímání aktuální politické situace.  

V týdnu od 11. 3. 2024 jsme například viděli dva poměrně odlišné průzkumy od renomovaných agentur – Kantar a Median. Oba výsledky jsou kvalitní – liší se na základě metodologie i času sběru. Kantar v neděli 10. 3. zveřejnil volební model, který ukazuje velkou podporu pro hnutí ANO (39 %) a zároveň marginální podporu pro menší strany (KSČM, Přísaha, SOCDEM). Následně Median zveřejnil vlastní volební model, kdy hnutí ANO mělo podporu podstatně nižší (31 %) a malé strany jako SOCDEM a KSČM kolem 4–5 %, tedy podstatně větší šanci na vstup do sněmovny. Přísaha, Zelení a PRO 2022 byli v modelu Medianu zmíněni s 2–3 %.  

Volební model Kantaru tedy ukazuje možnou koncentraci voličů u hnutí ANO, model Medianu naopak možnou fragmentaci směrem k menším stranám. Pokud by se volby konaly v té době, výsledná situace by na základě obou volebních modelů mohla dopadnout extrémně rozdílně.  

V případě prvním by hnutí ANO spolu s SPD atakovalo ústavní většinu. V druhém případě by se mohla opakovat situace z roku 2021, kdy propadla pětina hlasů, nebo by volební klauzuli překročily jen některé malé strany. V rámci tvorby povolební koalice by se jednalo o zcela odlišné situace a volební průzkumy by mohly zásadně přispět ke strategickému rozhodnutí voličů, jak se svým hlasem naložit.  

Právě rozdíly ve výsledcích často vedou ke zpochybňování průzkumů od fanoušků politických stran i politiků, pro které zrovna dopadají nepříznivě. Proto je důležité mít více kvalitních průzkumů. V množství je síla, více kvalitních průzkumů zvyšuje důvěru občanů, protože více agentur nelze zmanipulovat.  

Bez pravidelných průzkumů by navíc média i voliči přišli o důležité informace. Samotné politické strany s průzkumy intenzivně pracují a dále pracovat budou. To jen ukazuje, že získaných informací si velmi cení bez ohledu na občasnou kritiku. Naším cílem je občanům přinášet podobně kvalitní informace bez zásahu a vlivu politických stran.  

O kvalitě rozhoduje metodologie

Ve světe se jednotlivé průzkumy mohou lišit obecnou kvalitou. V Česku se situace za posledních dvacet let extrémně zlepšila a máme průzkumy na světové úrovni. Je to i díky dlouhodobému působení Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění (SIMAR), které u svých členů důsledně hlídá kvalitu práce. Mezi relevantní předvolební průzkumy počítáme výhradně průzkumy agentur, které publikují volební model, jelikož nejpřesněji odhaduje, jak by volby dopadly, kdyby se konaly v době sběru dat. 

Rozdíly v průzkumech jsou dány zejména obdobím sběru, způsobem sběru, způsobem výběru respondentů, použitým modelem či nastavením otázek. 

• Období sběru dat: Voličské preference se v průběhu času mění. Ovlivňují je dlouhodobé vlivy, jako například politika strany, ekonomická situace, ale také krátkodobé vlivy, jako např. skandály, zahájení nové politické kampaně či kontroverzní prohlášení představitele strany. Proto je vždy dobré hlídat si, kdy se průzkum sbíral a brát do úvahy události, které se na politickém poli v dané době odehrály. 

• Způsob sběru dat: Agentury v dnešní době nejčastěji využívají tři typy dotazování – CAPI (osobní s tabletem), CATI (telefonní) a CAWI (online) či mix dvou nebo tří z nich. Všechny tři způsoby sběru dat mají své výhody a nevýhody a způsoby, jak mohou ovlivnit výsledky volebního modelu. 

• CAPI i CATI dotazují preferenci strany ve volbách spontánně, tzn. že respondent před sebou nevidí seznam stran. To může vést k větší míře zmiňování politických stran, které jsou zrovna „vidět“ – v médiích, na sociálních sítích nebo v nové kampani. Mimo volební období má spontánní dotazování stran tendenci upozaďovat menší strany, které si nemohou dovolit nákladnou kampaň a mediální komunikaci.  
• CAWI na rozdíl od předchozích dvou metod spoléhá na respondenty, kteří jsou online, často registrovaní do panelu respondentů, v našem případě je to Český národní panel. V dnešní době je online už většina populace, i přesto je nemožnost zachytit offline respondenty jedním z limitů dotazování. Dotazování na volbu politické strany v CAWI může probíhat spontánně, i podpořeně (tzn. že respondent vybírá stranu ze seznamu). Podpořené dotazování může pomáhat menším stranám.   

• Způsob výběru respondentů: Nehledě na to, zda agentura zvolí náhodný výběr respondentů (častější u telefonického dotazování), či kvótní výběr respondentů, je důležité, aby si hlídala, že respondenti budou ve finálním vzorku zastoupeni v co největší možné míře tak, jaké je jejich rozložení v populaci. V praxi to znamená, že bude hlídat poměr zastoupení pohlaví, věku, vzdělání, kraje i velikosti místa bydliště. 
• Nastavení volebního modelu a otázek v dotazníku: Už jsme mluvili o vlivu spontánního zmiňování preferované strany a vybírání ze seznamu. Rozdíly ale vznikají i odlišnou prací agentur se skupinou nerozhodnutých voličů či obecně prací s pravděpodobností účasti u voleb. Každá agentura má svoji metodologii, kterou ale není zvykem zveřejňovat. 

Kvalitní výzkumné agentury by u svých publikovaných výzkumů měly uvádět minimálně velikost vzorku, cílovou skupinu, období sběru dat, metodu sběru dat, zadavatele a znění otázek. 

Volební modely pracují s pravděpodobností 

Možná vás napadá otázka, proč výzkumné agentury složitě “modelují” výsledky voleb, proč pouze nezveřejní údaje o tom, kolik respondentů ve výzkumu vybralo kterou stranu. Je to proto, že výsledky by se v tomto případě neblížily realitě.  

Vezměte si například respondenta, který odpověděl, že k volbám spíše nepůjde, jasně si nevybavil stranu, kterou by volil a ze seznamu kandidujících stran nakonec zvolil ODS. Jaká je šance, že se tento občan k volbám skutečně dostaví a svůj hlas přidělí ODS? Jakým způsobem bychom měli takového člověka v modelu zohlednit? 

V našem volebním modelu zohledňujeme, s jakou mírou jistoty respondent půjde k volbám, zda má vybranou stranu, kterou by volil a jak silně si je jistý svojí volbou. Pokud si jistý není, ptáme se jej na strany, které ve výběru dále zohledňuje. Proto dokážeme přesně odhadovat (v mezi statistické chyby), kolik by strany dostaly hlasů ve volbách, pokud by se konaly v daném období sběru. 

Důležité je sledovat trendy, ne jednotlivá čísla 

Volební modely různých agentur jsou většinou reportovány zvlášť, bez návaznosti na volební modely ostatních agentur. Naše doporučení je ale volební modely sledovat v kontextu ostatních volebních modelů, sledovat trendy a nezaměřovat se jen na aktuální procenta. 

Při výpočtu volebních modelů se může stát chyba, přeci jen na dotazníky odpovídají lidé. Pokud budeme sledovat více volebních modelů či jejich průměry, šance na chybu se zmenšuje. Současně je nutné mít na paměti, že průzkumy mají hodnotu zejména v tom, že ukazují dynamiku vývoje. Více průzkumů zachycuje dynamiku lépe. Vidíme, které strany získávají podporu a které ji ztrácí. Se závěrečným hlasováním ve volbách pak ukazují komplexní obraz vývoje. I takto je nutné volební modely chápat – jako zachycení nálad ve společnosti v konkrétní čas. Výsledky u voleb o několik týdnů, či měsíců se pak mohou lišit, ale dohromady lépe chápeme proč.  

Předvolební výzkumy musíme sledovat v kontextu ostatních společenských jevů 

Volební modely jsou velmi užitečný nástroj, ale mají limit. Stejně jako volby samotné ukazují pouze výstup preferencí občanů utvářený nabídkou politických stran. Jednoduše řečeno, pokud neexistuje strana, která by konkrétní téma zastupovala, tak u voleb neuspěje. Strany navíc kombinují více témat a hodnotových pozic, takže je často složité určit, jakou podporu jednotlivá témata mají a zda v konkrétním termínu voleb nejsou zrovna zastíněna aktuální zdravotní, ekonomickou, či bezpečnostní situací.  

I proto je nutné volební modely doplňovat o podrobnější průzkumy zaměřené na preference občanů v dalších oblastech života, než je politika. Proto jsme se kromě volebních modelů rozhodli vydávat i pravidelné průzkumy zaměřené na postoje Čechů k bezpečnosti, Evropské unii, rovnému postavení žen a mužů či daním. Chceme poskytnout základní přehled o myšlení Čechů a Češek, který není rámován agendou jednotlivých politiků, stran, nebo aktivistů. 

Každý měsíc pro vás přichystáme jedno téma, kterému se budeme hlouběji věnovat. Prvním tématem, kterému se budeme věnovat, je postoj Čechů k Evropské unii, které připravujeme k výročí 20. let vstupu ČR do EU. Podíváme se na postoje Čechů a Češek k hodnotovým základům EU, jejich názory na akceschopnost EU řešit aktuální krize a na názory Čechů a Češek k hlubší integraci.  

#vkontextu 

 

Autorka

Tereza Friedrichová, NMS Market Research, tereza.friedrichova@nms.eu, +420 733 610 461