Volební model červenec 2024 – Přísaha a KSČM dále oslabují hnutí ANO a SPD

Od červnového měření žije český politický prostor zejména nedávnými volbami do Evropského parlamentu. Jejich výsledky totiž otřásly tuzemskou politikou, ať už co se týče úspěchu mimoparlamentních stran a hnutí nebo neúspěchu Pirátů. O rozruch se postaralo i vítězné hnutí ANO, které spolu s maďarskou stranou Fidesz Viktora Orbána a Svobodnou stranou Rakouska (FPO) založilo v Evropském parlamentu novou frakci. Po proběhlých volbách do Evropského parlamentu se tuzemské politické subjekty začaly připravovat na krajské a senátní volby, které se uskuteční v druhé polovině září. Jak se novější události propsaly do červencového volebního modelu NMS?

Klíčové závěry 

1) Volby by na začátku července vyhrálo hnutí ANO.  Od jara ale sledujeme mírný pokles podpory strany, který, podobně jako u SPD, souvisí s rostoucí podporou mimoparlamentních stran.  

2) Aktuální volební model potvrzuje trend rostoucích preferencí Přísahy, která spolu s KSČM stále těží z výrazné kampaně k červnovým volbám do Evropského parlamentu. 

3) Do Poslanecké sněmovny by se samostatně dostala TOP 09, která dlouhodobě balancuje pod 5% hranicí pro vstup. V následujících měsících bude nutné sledovat, jestli se TOP 09 začne dařit lépe využívat svůj volební potenciál a potvrdí své šance na samostatný návrat do Sněmovny.

 

V grafu jsou zobrazeny jen strany a hnutí s naměřeným ziskem nad 2 %. 

Na začátku července by se do Poslanecké sněmovny ČR dostalo celkem 8 politických subjektů, nově by 5% hranici překročila TOP 09. Přesto zůstává podpora stran vládní koalice i opozice od červnového měření stabilní. Při dlouhodobém pohledu je patrných několik trendů.

  • Nejlepšího volebního výsledku by dosáhlo hnutí ANO s 28,2 % hlasů. To je o 2 p.b. méně než v červnu, stále ale v rámci intervalu spolehlivosti. Pokles preferencí hnutí ANO sledujeme už od dubna tohoto roku a souvisí s vyšší podporou mimoparlamentních stran jako jsou KSČM nebo Přísaha.
  • Podpora druhé ODS je stabilní, začátkem července by strana získala 11,3 % hlasů. Stabilní jsou také její volební jádro a potenciál, který se straně daří vyčerpávat z poloviny.
  • Hnutí STAN by získalo 10,1 % díky meziměsíčnímu nárůstu o 2,2 p.b., což je v rámci statistické odchylky. Hnutí STAN se však dlouhodobě vyznačuje nízkým podílem voličů, kteří jsou o volbě strany přesvědčeni. Jeho potenciální voliči dávají nejvíce přednost ODS a Pirátům.
  • Následovali by Piráti s 9,1 % hlasů, kterým se tradičně daří oslovovat spíše mladší voliče do 34 let. Nadprůměrnou podporu však mají i u voličů 34-44 let. Jejich podpora pak klesá s věkem.
  • Jistý vstup do Poslanecké sněmovny by zisk 7,2 % hlasů zajistil Přísaze se spodní hranicí statistické odchylky 5,3 %. Tento výsledek potvrzuje trend rostoucí podpory Přísahy i jejího volebního potenciálu, který posílila koalice s Motoristy sobě ve volbách do Evropského parlamentu a její výrazná kampaň v čele s Filipem Turkem.
  • Opačnou situaci pozorujeme u SPD, která by si přičetla zisk 6,8 % a na úrovni statistické odchylky se pohybuje na hranici vstupu do Poslanecké sněmovny. SPD se od dubna potýká s poklesem preferencí, který souvisí s rostoucí podporou mimoparlamentních stran (podobně jako u hnutí ANO) a nepomohla mu ani nevýrazná kampaň k volbám do Evropského parlamentu.
  • KSČM a TOP 09 by se sice podle aktuálního volebního modelu do PS ČR dostaly, s přihlédnutím k intervalu spolehlivosti by vstup ale neměly jistý: KSČM s 5,6 % a TOP 09 s 5,2 %. KSČM se navíc nyní daří ze 2/3 naplňovat svůj volební potenciál, zajištění návratu do PS proto může být obtížné.
  • Jiné strany by šanci na vstup do PS ČR na začátku července neměly.

Červencový volební model počítá s účastí 54,6 % oprávněných voličů, drží se tak na úrovni z minulých měsíců. Deklarovaná účast by byla nižší než ve volbách do PS v roce 2021 (65,43 %).

Výsledky volebního modelu v intervalu spolehlivosti 

Naměřené výsledky se s 95% pravděpodobností nacházejí v intervalu spolehlivosti. 

Statistická odchylka se u stran s podporou nad 20 % pohybuje +/- 3,3 p.b., u stran s podporou okolo 5 % +/- 1,7 p.b. 

 

Volební jádro 

Volební jádro udává procento voličů, kteří jsou pevně rozhodnuti volit danou stranu. 

Ze stran, které by se v červenci 2024 dostaly do Poslanecké sněmovny, má dlouhodobě nejsilnější volební jádro hnutí ANO (16,9 %). Naopak nejmenší volební jádro má TOP 09 (1 %), která balancuje na 5% hranici vstupu do Sněmovny. 

 

Volební potenciál 

Volební potenciál udává maximální procentuální zisk dané politické strany v momentu, kdy by stranu volili všichni, kteří stanu alespoň zvažují. Volební potenciál v grafu znázorňuje horní, zpravidla vyšší, číslo, spodní číslo udává podporu strany ve volebním modelu. 

Nejvyšší volební potenciál si stabilně drží hnutí ANO (33,6 %) s tím, že většinu svých potenciálních voličů se mu daří proměňovat ve voliče (ve volebním modelu NMS dosahuje 28,2 %). Druhý nejvyšší volební potenciál má hnutí STAN (20,9 %) těsně následovaný ODS. Na 12,9 % oprávněných voličů v červenci mohla dosáhnout Přísaha, měla tak vyšší volební potenciál než opoziční SPD a podobný jako vládní TOP 09. 

 

Vývoj volebního modelu 

Sociodemografický profil voličů 

U profilu voličů stran s ohledem na základní sociodemografické ukazatele je třeba mít na paměti, že výsledky jsou pouze indikativní, obzvláště u stran s nižší podporou. 

  • Hnutí ANO: tradičně nejvyšší podpora v nejstarší věkové skupině 65 a více let a mezi voliči se základním vzděláním či vyučením a z měst s 50-100 tisíci obyvateli; nejnižší podpora mezi lidmi ve věku 25-34 let (15,7 %). 
  • ODS: podpora častěji mezi lidmi ve věku 45-54 let, se středoškolským vzděláním a z velkých měst nad 100 tisíc obyvatel. 
  • STAN: spíše mladší voliči do 34 let, vysokoškolsky vzdělaní, z menších obcí do 500 obyvatel. 
  • Piráti: vyšší podpora voličů do 44 let a ve velkých městech nad 100 tisíc obyvatel. 
  • Přísaha: častěji voliči z menších obcí, napříč věkovými skupinami i vzděláním je podpora rovnoměrná.  
  • SPD: vyšší podpora u lidí se základním vzděláním či vyučením, jinak se jeho podpora oproti celkovému výsledku volebního modelu významně neodchyluje. 
  • KSČM: podpora roste s věkem, naopak klesá s vyšším dosaženým vzděláním, častější podpora v obcích s 5 až 10 tisíci obyvatel. 
  • TOP 09: nejvyšší podpora u voličů nejmladších, vysokoškolsky vzdělaných, žijících ve velkých městech. 

Metodologie volebního modelu 

Sběr dat probíhal online v Českém národním panelu. Vzorek je reprezentativní pro populaci ČR ve věku 18+. Sběr dat probíhal od 4. do 12. července 2024. Výzkumu se zúčastnilo 1 307 respondentů. 

Vzorek je vážený multidimenzionálním vážením podle následujících kategorií: pohlaví, věk, kraj, velikost místa bydliště, vzdělání, volba ve volbách do PS ČR 2021. 

Při interpretaci výsledků je nutné brát v potaz, že jde o výsledky hypotetických voleb, které by se konaly v týdnu následujícím po sběru dat. 

Článek o metodologii volebního průzkumu od NMS.

Publikace výsledků 

Při publikování výsledků uvádějte jako zdroj dat NMS Market Research s aktivním odkazem na tento článek. 

Kontakt pro média 

Kristýna Kremličková, kristyna.kremlickova nms.eu, +420 739 993 470 

Tereza Friedrichová, tereza.friedrichova@nms.eu, +420 733 610 461 

O agentuře 

NMS Market Research je výzkumná agentura s více než 20letou historií. Mimo výzkumu trhu, který poskytuje stovkám klientů z celého světa, zkoumá i politická a společenská témata. Vedle České Republiky působí také na Slovensku, v Maďarsku a Thajsku. NMS je členem mezinárodní organizace ESOMAR a národní organizace SIMAR.