Češi děti chtějí, ale realita je brzdí. Co stojí za poklesem porodnosti v Česku?

Agentura NMS přináší unikátní seriál zaměřený na klesající porodnost v Česku. Začínáme úvodním textem, který mapuje aktuální situaci a přináší důležitá zjištění o tom, jak Češi přemýšlí o rodičovství. Zajímaly nás jejich představy o ideální rodině, vnímání bariér, které jim v založení rodiny brání či jejich rozhodnutí oddalují. Zde jsou naše hlavní závěry: 

Shrnutí #vkontextu 

1. V Česku stále převládá ideál dvoudětné rodiny – přeje si ji většina žen (77 %) i mužů (71 %) do 49 let. Realita je ale jiná. Zatímco průměrně by si Češi přáli mít 2,1 dítěte, ve skutečnosti plánují jen 1,8 dítěte. Aktuální úroveň plodnosti (pod úrovní 1,5 dítěte na ženu) však zdaleka neodpovídá našemu ideálu, ani plánu.

2. Za nižší porodností stojí především ekonomické překážky – finanční nejistota a nedostupné bydlení. Pro představu – výchova dítěte do 18 let stojí asi 1,8 milionu korun. Mladší generace častěji řeší absenci vhodného partnera a strach z časové náročnosti péče o děti. Zároveň více, než kdy předtím dbají na seberealizaci jiným způsobem než rodičovstvím.

3. Odstrašujícím příkladem je Jižní Korea, která má nejnižší porodnost na světě. Průměrně na jednu ženu připadá 0,7 dítěte. I přes masivní investici ve výši 6,34 bilionu korun se zemi nepodařilo porodnost zvednou. Mladé Jihokorejky děti už jednoduše nechtějí. V Česku je situace stále nadějná, poptávka po dětech existuje a podíl Čechů, kteří by si přáli zůstat bezdětní je pouze minimální (4 % žen a 9 % mužů).

Vyspělé ekonomiky obchází nový strašák – pokles porodnosti hluboko pod úrovní nutné k zachování velikosti populace. Počet nově narozených dětí v Evropské unii v roce 2022 poprvé od šedesátých let poklesl pod 4 miliony. Porodnost setrvale klesá i ve Spojených státech amerických, které minulý rok zaznamenaly historicky nejnižší míru porodnosti za posledních 40 let. Alarmujícím příkladem je pak vývoj v Jižní Koreji, která je aktuálně zemí s nejnižší porodností na světě (Graf 1). Průměrný počet dětí, které se jihokorejské ženě narodí během jejího života, byl v roce 2023 pouze 0,72. Pro zachování populace je přitom nutná úroveň plodnosti alespoň 2,1 dítěte na ženu. Pokud by současný trend v Koreji pokračoval, zmenšila by se její populace z 51,7 milionu obyvatel na 21,8 milionu a první dvě nejpočetnější skupiny obyvatel by byly ty ve věku 80-84 let a 84-89 let.

 

Nízká porodnost představuje zásadní ekonomickou a společenskou výzvu. Stacionární věková pyramida má širokou základnu odpovídající velkému množství dětí a osob v produktivním věku a postupně se zužuje s rostoucím věkem obyvatel. Jakmile se základna složená z dětí začne zužovat, či se věková pyramida dokonce začne obracet a silnější ročníky ve vyšším věku začnou převažovat, čekají stát zásadní socioekonomické výzvy. Pokles porodnosti například umocňuje stárnutí populace, v dlouhodobém horizontu ústí v ubytek pracovní síly a působí tlak na důchodový a zdravotní systém atd. Jak vidíte na Grafu 2, populační základna Česka z roku 2023 tvořená občany do 15 let se začíná podlamovat, a to i přes mírné dorovnání migrační vlnou z Ukrajiny v r. 2022, kterou tvořily zejména ženy a děti.

 

Česko si donedávna v rámci porodnosti dosud nevedlo špatně a v r. 2021 bylo na špici žebříčku zemí EU s nejvyšší porodností. V roce 2022 se umístilo třetí za Francií a Rumunskem. Plodnost, tedy průměrný počet narozených dětí na jednu ženu, byl v EU 1,46, ale v Česku se jednalo o 1,64. Navzdory nedávné vyšší plodnosti v Česku ale pozorujeme výrazný trend jejího poklesu jako v mnoha dalších vyspělých zemích. Zatímco ještě v r. r. 2021 se v Česku narodilo téměř 112 tisíc dětí, o dva roky později poklesl počet narozených dětí o 20 tisíc.

Je proto zásadní zkoumat, jaké jsou preference Čechů v oblasti zakládání rodiny. Souvisí počet narozených dětí pouze se změnou reprodukčního chování mladších generací? Nebo hrají roli i další ekonomické a sociální faktory? Jaké důvody Češky a Češi vidí za poklesem porodnosti v Česku? A které faktory Češky a Češi sami zvažují, když se rozhodují kdy, kolik a zda vůbec mít děti? Tyto otázky jsme si položili ve výzkumné agentuře NMS Market Research na podzim letošního roku a provedli online průzkum Cesty k rodičovství. Oslovili jsme reprezentativní vzorek populace v Česku ve věku 18–49 let v rámci Českého národního panelu.

Dvě děti jsou stále společenskou normou, ne všem se ale toto přání splní

V kontextu aktuálního výrazného poklesu porodnosti je zásadní otázkou pro budoucí vývoj v Česku, kolik dětí si Češi vůbec přejí mít. Z výsledků je jasné, že stále převládá ideál modelu dvoudětné rodiny, který preferuje 77 % žen a 71 % mužů. Jedná se o svým způsobem o zažitou společenskou normu, kdy dvě děti plánují mít častěji lidé, kteří sami vyrůstali v rodině se dvěma dětmi. Dvoudětný ideál navíc spojuje Češky a Čechy v plodném věku napříč generacemi a mladší ročníky se v preferencích neliší od starších.

Méně než dvě děti plánuje jen menšina občanů. Jen 4 % žen by si přály zůstat bezdětné a 10 % žen preferuje mít jen jedno dítě. U mužů jsou preference počtu dětí mírně nižší než u žen; 9 % mužů si přeje zůstat bezdětných a 11 % mužů preferuje jedno dítě. Jak ale připomínají výzkumníci z University of California, tyto preference nemusí být stabilní a mohou se v čase měnit (Müller et al. 2022. The illusion of stable fertility preferences). Z jejich výzkumu vyplývá, že v horizontu tří až devíti let změní své preference přibližně 60 % žen. Změna preferencí není závislá pouze na věku žen, ale také na okolním prostředí a převládajících modelech rodičovství ve společnosti.

Rozhodnutí ohledně založení rodiny a množství dětí proto zásadně ovlivňuje aktuální životní situace, v které se nacházejí. Ačkoliv obecné preference Čechů a Češek jsou jasné, ohledně reálných reprodukčních plánů panuje značná nejistota a pětina plán neví nebo ho nechce uvést. Nejvyšší nejistota ohledně reálných plánů, kolik mít dětí, je u mladších mileniálů (ve věku 27–34 let), kteří se nacházejí ve věku nejvyšší intenzity plodnosti. Zatímco průměrná preference počtu dětí je 2,1 dítěte, reálně plány již počítají v průměru pouze s 1,8 dítěte. Většina mužů a žen v Česku tedy sní o rodině s alespoň dvěma dětmi, v kontextu svých životních podmínek však téměř třetina mužů (29 %) a čtvrtina žen (23 %) plánuje mít jedináčka nebo žádné dítě nemít. Častěji pak jedináčka plánují lidé, kteří vycházejí obtížně s příjmy, naopak ti, kteří vycházejí s příjmy snadno, mají plán mít děti dvě.

Kdy se stát rodičem? Podle Čechů ideálně do třicítky

Ještě na počátku 90. let 20. století rodily ženy v průměru své první dítě okolo 22. roku života. V roce 2023 ale se průměrný věk prvorodiček v Česku přiblížil 29 letům. Pozorujeme tak výrazný trend odkladu rodičovství do vyššího věku, který souvisí především s rozšířením vysokoškolského vzdělání a ekonomickou aktivitou žen, ale například i odkladem důležitých životních startů jako je vstup do společného soužití s partnerem. Co si dnes o vstupu do rodičovství myslí Češky a Češi?

Za ideální věk, kdy by se žena měla stát matkou, Češi a Češky v průměru považují 26,4 let, tedy o 2,5 roku dříve, než je reálný průměrný věk prvorodiček (Graf 3). Průměrný preferovaný věk na to stát se poprvé otcem je pak podle Češek a Čechů 29,1 let. Obecně si většina lidí v Česku si myslí, že je ideální stát se rodičem do 30 let. Limity, kdy je naopak pozdě na mít dítě, vidí Češky a Češi u žen v průměru 41,7 let a u mužů 48,4 let.

 

Překážky založení rodiny: peníze, bydlení, práce i osobní svoboda 

Již víme, že většina lidí v Česku si přeje mít alespoň dvě děti a ideálně přivést své první dítě na svět ještě před třicítkou. Přesto je porodnost v Česku významně pod hranicí dvou dětí na jednu ženu a věk prvorodiček stoupá. V čem vidí Češi a Češky příčiny poklesu porodnosti a ví o ní vůbec?

Více než polovina české společnosti (58 %) ví, že počet narozených dětí v Česku klesá. Pokles porodnosti vnímají jako problém dokonce i bezdětní občané, kteří ani dítě neplánují. Mezi nejčastěji spontánně zmiňované důvody poklesu porodnosti Češky a Češi řadí finanční nejistotu, často v kombinaci s nedostupným bydlením, ale i pracovní ambice a touhu po osobní svobodě.

Zásadní roli při plánování rodiny hraje finanční stabilita. Obecně se říká, že výchova dítěte do jeho 18. narozenin stojí přibližně 1,8 milionu Kč. Ve výzkumu 55 % dotázaných spontánně uvedlo, že za poklesem počtu narozených v posledních třech letech jsou finanční nejistoty, doprovázeny vysokými životní náklady. Přibližně čtvrtina Češek a Čechů (26 %) přímo zmiňuje obtížné získávání hypoték a vysoké ceny nájmů jako zásadní překážku pro založení rodiny. Další bariéry v oblasti finančních nejistot jsou nízké mzdy ve srovnání s výdaji, obecná ekonomická nejistota i touha být finančně stabilní před založením rodiny. „Vše je drahé! Člověk má co dělat, aby uživil sám sebe, natož dítě,“ shrnuje situaci jedna z respondentek. „Do tohoto světa plného krizí nechci přivádět děti,“ vysvětluje další z dotázaných.

 

Do poklesu porodnosti se podle Češek a Čechů propisují sociální a politické nejistoty. Faktory nejistoty lidé vnímají ať už obecně, nebo např. v kontextu války na Ukrajině nebo ekologické krize. 8 % respondentů dále vidí pokles porodnosti v Česku v souvislosti s neplodností. Nezanedbatelnou roli podle Češek a Čechů hraje nedostatečná podpora státu (7 %).

Dalším důvodem poklesu porodnosti je dle obyvatel Česka proměna společenských norem a priorit jednotlivců. Přednost vzdělání a pracovního zajištění jsou významným faktorem. Téměř pětina Češek a Čechů uvádí, že se mladí lidé v Česku nejprve chtějí soustředit na dokončení studia a pracovní zajištění. Obecný význam osobní svobody a životního stylu pak zmiňuje 17 % lidí a dalších 7 % dotázaných poukazuje na to, že mladí lidé již necítí tak silný tlak na to mít děti. „Osobně to vnímám kvůli kariéře. Studovala jsem několik vysokých škol a našla super práci, ze které nechci odcházet. Proto to odkládám. Vidím to podobně i u kamarádek. Dále u jiných vidím, že není tak snadné najít vhodného partnera. S dnešní dobou seznamek je pro ně těžké najít vážný vztah,“ vysvětluje jedna z mladých žen.

Obecně lze tedy pozorovat proměnu v přístupu k rodičovství u mladých lidí v Česku. Oproti lidem, kteří už se stali rodiči, bezdětní respondenti výrazně častěji zmiňují možnost realizovat se v životě jiným způsobem než v rodičovství (51 %) nebo obavy z časové náročnosti výchovy a péče o děti (59 %), jako důvod, proč stále nemají děti. Mladší bezdětní také častěji do svých úvah zahrnují války a terorismus ve světě (28 %) nebo klimatickou krizi (23 %). Roli mohou v budoucnosti hrát i další faktory. Například třetina Čechů a Češek se setkala v kontextu reprodukce se zdravotními problémy.

Jednotlivé generace se shodnou, že za poklesem porodnosti stojí zejména ekonomické faktory. Zástupci generace Z ve věku 18–26 let však oproti starším generacím již silněji vnímají další individuální faktory. Zmiňují zejména absenci vhodného partnera/partnerky pro založení rodiny, strach z časové náročnosti výchovy a péči o děti, možnost realizovat se v životě jinak než v rodičovství. Třetina gen Z dává pokles porodnosti v Česku do souvislosti s klimatickou krizí.

Mileniálové ve věku 27–34 let naopak intenzivně řeší praktické otázky a častěji než ostatní generace zmiňují v souvislosti s poklesem porodnosti v Česku nedostatečnou podporu rodin ze strany státu nebo nedostatek flexibility na trhu práce

Co dělat, aby Česko nevymíralo?

Porodnost zásadně ovlivňují jak společenské, tak kontextuální faktory. Společensky si dosud Česko v rámci rozvinutých zemí stojí poměrně dobře. Podíl občanů, kteří by si přáli být bezdětní, je malý, a naopak 74 % obyvatel si přeje alespoň dvě děti. Ačkoliv můžeme sledovat mezigenerační proměnu v reprodukčních plánech, není tak výrazná jako v jiných státech. To je pro budoucnost porodnosti v Česku skvělé zjištění. Osobní preference a kulturní kontext je totiž podstatně složitější změnit nežli ekonomické faktory. Jižní Korea zmiňovaná v úvodu článku v letech 2006-2023 investovala 270 miliard amerických dolarů (tj. 6,34 bilionu korun, tedy přibližně 3 celé roční rozpočty České republiky) do podpory rodičovství. Propad porodnosti se ale nezastavil a dále pokračuje, jelikož kromě ekonomických problémů mladých párů se jedná o zásadní kulturní a společenské výzvy, kterým čelí zejména mladé Korejky. I v Česku je nutné kontinuálně sledovat vývoj norem, zejména potenciální nárůst rozporů v preferencích mezi mladými muži a ženami, které mohou zásadně ovlivnit partnerskou dynamiku.

Z výzkumu vychází, že zatímco společenské normy nejsou zásadní překážkou porodnosti, problémem mohou být strukturální a ekonomické faktory. Jedná se zejména o celkový systém podpory rodin a rodinnou politiku státu. Ta spolu s dostupností bydlení zásadně ovlivňuje dopad narození dítěte na rodinu. Česko má např. jednu z nejdelších rodičovských dovolených v EU, nedostatek míst v zařízeních předškolní péče, či poskytuje slevy na nepracujícího manžela či manželku.

Jedním z výsledků je extrémně nízký podíl v zaměstnanosti žen, kdy věková skupina 30-34 let vykazují třetí nejnižší zaměstnanost ze států EU. Ruce a mozky českých žen tak zůstávají na trhu práce stále nevyužity (Grossmann, Münich 2023). Výsledkem je nejen vyšší platová nerovnost mezi muži a ženami, ale také nižší motivace žen mít děti. S počtem dětí se tyto problémy dále prohlubují. Velkou výhodou je, že na rozdíl od společenských a kulturních norem lze tyto institucionální faktory poměrně rychle změnit. Jak ukazují prorůstová doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV), jednalo by se navíc o opatření, která kromě zlepšení situace rodin a porodnosti podpoří i ekonomický růst Česka.

---

Výsledky výzkumu jsme prezentovali na 32. kongresu k sexuální výchově v Pardubicích, na jednání expertního týmu k zajištění demografické stability na MPSV a na kulatém stole České demografické společnosti na Českém statistickém úřadu. Prezentace je k nahlédnutí zde.

Metodologie

Online průzkum Cesty k rodičovství proběhl v říjnu 2024 na Českém národním panelu. Tematicky se zaměřoval na reprodukční přání a plány lidí v Česku, vnímání hranic v oblasti reprodukce a pokles porodnosti. Osloven byl vzorek 800 mužů a žen v Česku ve věku 18–49 let, reprezentativní dle věku, pohlaví, velikosti místa bydliště a kraje.

Kontakt pro média 

Tereza Friedrichová, NMS Market Research s.r.o. – tereza.friedrichova@nms.eu +420 733 610 461

O agentuře 

NMS Market Research je výzkumná agentura s více než 20letou historií. Mimo výzkumu trhu, který poskytuje stovkám klientů z celého světa, zkoumá i politická a společenská témata. Vedle České Republiky působí také na Slovensku, v Maďarsku a Thajsku. NMS je členem mezinárodní organizace ESOMAR a národní organizace SIMAR. 

Eva Waldaufová

Vystudovala demografii na Univerzitě Karlově v Praze, kde aktuálně pokračuje v doktorském studiu. Ve svém výzkumu se zaměřuje na pokles plodnosti, plánování reprodukce a asistovanou reprodukci. Zároveň působí ve výzkumné agentuře NMS Market Research na pozici analytičky.

Jakub Bakule

Absolvoval doktorské studium politologie na Univerzitě Palackého v Olomouci. Ve svém výzkumu se zaměřoval na participativní demokracii a kvantitativní metody. Profesně se nyní věnuje aplikovanému výzkumu ve společenských vědách a strategickému rozvoji v kultuře. V NMS působí jako externí konzultant.

Tereza Friedrichová

Vystudovala politologii na Univerzitě Palackého v Olomouci. V NMS Market Research působí jako analytička se zaměřením na předvolební výzkumy a politické a společenské analýzy.