Volební model srpen 2024 – Přísaha i Motoristé sobě jsou samostatně pod pětiprocentní hranicí

Od červencového měření doznívají v české politice výsledky voleb do Evropského parlamentu. Větší pozornosti se tak těší strany, které nyní stojí mimo Poslaneckou sněmovnu. Z parlamentních stran jsou kvůli spuštění digitalizovaného systému stavebního řízení kritizováni Piráti, a to zejména jejich předseda Ivan Bartoš. Strany pokračují v přípravách na zářijové krajské a senátní volby. Rozruch vzbudil zejména plakát hnutí SPD, který naznačuje vyhrocenost ve zbytku kampaně v reakci na dlouhodobý pokles podpory. Mluví se i o korupční kauze hnutí ANO, kvůli které vyloučilo chomutovského primátora a lídra krajských voleb v Ústeckém kraji. Plakát SPD i korupční kauza hnutí ANO však přitáhly pozornost veřejnosti až v průběhu sběru dat srpnového volebního modelu NMS.

Klíčové závěry 

  1. Volby by na začátku srpna vyhrálo hnutí ANO. Jeho podpora se po červencovém poklesu vrátila k 30% hranici, na níž se před poklesem dlouhodobě pohybovala.  
  2. Srpnový volební model poprvé zohlednil samostatnou kandidaturu Motoristů sobě, která se odrazila v poklesu podpory Přísahy. Obě strany balancují těsně pod 5% hranicí pro vstup do Poslanecké sněmovny. 
  3. Dlouhodobý trend klesající podpory SPD pokračuje i v srpnu, kdy by si hnutí připsalo zisk 6 % hlasů. 
  4. Nejvyšší meziměsíční pokles zaznamenali Piráti (na 8 %). Přibližují se tak svému výsledku ve volbách do Evropského parlamentu (6 %). Srpnový pokles může souviset s kritizovanou digitalizací stavebního řízení. 

 

V grafu jsou zobrazeny jen strany a hnutí s naměřeným ziskem nad 2 %. 

Na začátku srpna by se do Poslanecké sněmovny ČR dostalo celkem 6 politických subjektů. Oproti měření ze začátku července by 5% hranici pro vstup do PS nepřekročily TOP 09 ani Přísaha, šanci na vstup do Sněmovny však mají. Podobně jsou na tom i Motoristé sobě, které srpnový model poprvé zahrnuje samostatně. Podpora stran vládní koalice i opozice zůstává od červencového měření stabilní s výjimkou výrazného nárůstu podpory ODS. Při dlouhodobém pohledu je patrných několik trendů. 

  • Nejvyšší podporu si stabilně drží hnutí ANO s 29,3 %. Meziměsíčně by si připsalo o 1,1 p.b. více, což je stále v rámci intervalu spolehlivosti. Mírný nárůst reflektuje i volební jádro hnutí, které vzrostlo o 1,3 p.b. na 17,9 %.  
  • ODS by srpnu získala 14,3 % hlasů. To je o 3 p.b. více než v červenci a jde o největší meziměsíční nárůst ze všech měřených stran. Naměřený nárůst je nad intervalem spolehlivosti, ale jeho potvrzení se ukáže až v dalším měření.  
  • Jako třetí by se umístilo hnutí STAN se stabilním ziskem 9,6 %. Ze stran, které by se v srpnu dostaly do PS, má však nejmenší volební jádro (1,5 %) a jeho voliči při volbách často nakonec upřednostní jinou stranu (jako v posledních volbách do Evropského parlamentu). 
  • Pirátům by dalo hlas 8 % oprávněných voličů, kromě Přísahy jde o největší meziměsíční pokles (o 1,1 p.b.). Klesl i volební potenciál Pirátů, a to o 1,8 p.b. na 14,4 %.  
  • Pozvolný pokles podpory pokračuje u SPD, která by získala 6 % hlasů. SPD nyní ze 2/3 naplňuje svůj volební potenciál, většina ze zbytku potenciálních voličů by dala přednost hnutí ANO. 
  • KSČM se stabilně drží pod 6 %, s přihlédnutím k intervalu spolehlivosti však vstup do Poslanecké sněmovny nemá jistý. 
  • TOP 09 by se se ziskem 4,7 % hlasů do Poslanecké sněmovny samostatně nedostala. Při zohlednění horní hranice intervalu spolehlivosti (6,3 %) však šance na vstup do PS má. Volební potenciál 12,8 % naplňuje zhruba z 1/3, její potenciální voliči zpravidla preferují ostatní strany vládní koalice kromě Lidovců. 
  • Zisk Přísahy při samostatném měření Motoristů sobě poklesl na 4,7 %, to je o 2,6 p.b. méně než červenci. S ohledem na interval spolehlivosti by tak Přísaha již neměla místo v Poslanecké sněmovně jisté. Kleslo i volební jádro (1,1 %) a potenciál Přísahy (7,6 %). 
  • Motoristé sobě by samostatně dosáhli na 4,1 % hlasů. Volili by je spíše muži a lidé ve věku 25-34 let. Volebním jádrem jsou sice Motoristé sobě na úrovni Přísahy (1,2 %), potenciálně však mohou oslovit více voličů (8,6 %). Jejich potenciální voliči častěji preferují hnutí ANO než Přísahu. 
  • Jiné strany by šanci na vstup do PS ČR na začátku srpna neměly. 

V srpnovém měření deklarovalo účast ve volbách do PS 56,5 % oprávněných voličů, drží se tak na úrovni z minulých měsíců. Deklarovaná účast by byla nižší než ve volbách do PS v roce 2021 (65,43 %). 

Profilová fotografie Terezy Friedrichové, politické analytičky NMS.Vysoký zisk Přísahy v našem volebním modelu byl zapříčiněn voliči, kteří v předchozích měsících preferovali volbu koalice Přísaha a Motoristé. V srpnovém volebním modelu jsme kromě Přísahy začali samostatně měřit také Motoristy. Část voličů koalice se přesunula právě k nim. Samostatně by se ani jedna z těchto dvou stran nemusela dostat do Poslanecké sněmovny, proto dává jejich kandidatura v koalici smysl i v dalších volbách. Hlavní otázkou je, zda koalice dokáže vygenerovat podobně silného lídra, jakým byl Filip Turek ve volbách do Evropského parlamentu.“

Výsledky volebního modelu v intervalu spolehlivosti 

Naměřené výsledky se s 95% pravděpodobností nacházejí v intervalu spolehlivosti. 

Statistická odchylka se u stran s podporou nad 20 % pohybuje +/- 3,3 p.b., u stran s podporou okolo 5 % +/- 1,7 p.b. 

 

Volební jádro 

Volební jádro udává procento voličů, kteří jsou pevně rozhodnuti volit danou stranu. 

Ze stran, které by se v srpnu 2024 dostaly do Poslanecké sněmovny, má dlouhodobě nejsilnější volební jádro hnutí ANO (17,9 %). Naopak nejmenší volební jádro má hnutí STAN (1,5 %), které je dlouhodobě přijatelné pro široké spektrum voličů, svou volbou si ale nejsou zcela jistí. 

 

Volební potenciál

Volební potenciál udává maximální procentuální zisk dané politické strany v momentu, kdy by stranu volili všichni, kteří stanu alespoň zvažují. Volební potenciál v grafu znázorňuje horní číslo, spodní číslo udává podporu strany ve volebním modelu. 

Nejvyšší volební potenciál si stabilně drží hnutí ANO (32,9 %) s tím, že většinu svých potenciálních voličů se mu daří proměňovat ve voliče (ve volebním modelu NMS dosahuje 29,3 %). Druhého nejvyššího volebního potenciálu dosáhla v srpnu ODS (20,8 %), vystřídala tak hnutí STAN (19,8 %). Motoristé sobě, které volební model NMS v srpnu měřil poprvé, by mohli dosáhnout až na 8,6 %, což je na úrovni potenciálu opoziční SPD a mimoparlamentní KSČM. 

 

Vývoj volebního modelu 

 

Sociodemografický profil voličů

U profilu voličů stran s ohledem na základní sociodemografické ukazatele je třeba mít na paměti, že výsledky jsou pouze indikativní, obzvláště u stran s nižší podporou. 

  • Hnutí ANO: i nadále nejvyšší podpora v nejstarší věkové skupině 65 a více let, mezi voliči se základním vzděláním či vyučením a v městech do 100 tisíc obyvatel; nejnižší podpora mezi mladými lidmi ve věku 18-24 let a vysokoškolsky vzdělanými (14,8 %, respektive 14,6 %). 
  • ODS: podpora častěji mezi voliči ve věku 45-54 let a s vysokoškolským vzděláním. 
  • STAN: preferováno zejména mladšími voliči do 34 let a vysokoškolsky vzdělanými. 
  • Piráti: vyšší podpora voličů do 44 let, dále podpora s rostoucím věkem klesá. 
  • SPD: vyšší podpora u voličů se základním vzděláním či vyučením, jinak se jeho podpora oproti celkovému výsledku volebního modelu významně neodchyluje. 
  • KSČM: spíše voliči v nejstarší věkové skupině 65 let a více, naopak nejmladší voliči ve věku 18-24 let by ji téměř nevolili (0,5 %), podpora klesá s vyšším dosaženým vzděláním. 

Metodologie volebního modelu 

Sběr dat probíhal online v Českém národním panelu. Vzorek je reprezentativní pro populaci ČR ve věku 18+. Sběr dat probíhal od 1. do 8. srpna 2024. Výzkumu se zúčastnilo 1 291 respondentů. 

Vzorek je vážený multidimenzionálním vážením podle následujících kategorií: pohlaví, věk, kraj, velikost místa bydliště, vzdělání, volba ve volbách do PS ČR 2021. 

Při interpretaci výsledků je nutné brát v potaz, že jde o výsledky hypotetických voleb, které by se konaly v týdnu následujícím po sběru dat. 

Publikace výsledků 

Při publikování výsledků uvádějte jako zdroj dat NMS Market Research s aktivním odkazem na tento článek. 

Kontakt pro média 

Kristýna Kremličková, autorka volebního modelu, kristyna.kremlickova@nms.eu, +420 739 993 470 

Tereza Friedrichová, politická analytička NMS, tereza.friedrichova@nms.eu, +420 733 610 461 

O agentuře 

NMS Market Research je výzkumná agentura s více než 20letou historií. Mimo výzkumu trhu, který poskytuje stovkám klientů z celého světa, zkoumá i politická a společenská témata. Vedle České republiky působí i v dalších zemích v Evropě a také v Asii. NMS je členem mezinárodní organizace ESOMAR a národní organizace SIMAR.