Politický kompas

Klíčové závěry

1) Většina voličů aktuálně preferuje aktivistický stát a tradičnější národní hodnoty.
2) Hnutí ANO je hegemonem tohoto největšího segmentu voličů zastávajících tradicionalisticky levicové postoje.
3) O pravicové voliče se uchází několik subjektů. Liberálně-levicoví voliči ale aktuálně nemají jasného reprezentanta. Pro vítězství ve volbách jsou přitom klíčoví středoví voliči, kteří se o politiku příliš nezajímají.

Politické soupeření dnes probíhá zejména napříč dvěma osami – ekonomickou a kulturní. Tradiční ekonomické soupeření mezi pravicí a levicí vyjadřuje postoje k tomu, nakolik má stát zasahovat do volného trhu. Jde o otázky jako: zda má stát aktivně ovlivňovat ekonomiku, snižovat nerovnosti, zvyšovat daně na podporu veřejných služeb – nebo naopak veřejné služby omezovat a daně snižovat. Samotná ekonomická dimenze je ale dnes pro analýzu politických postojů nedostačující. I z obyčejného pozorování politické debaty vidíme, že kromě ekonomických otázek dominují politickou debatu témata jako migrace, klimatická změna nebo liberální hodnoty typu manželství pro všechny.

Druhou dimenzí politické soutěže, kterou v naší analýze sledujeme, je proto kulturní dimenze. Vznikla na základě postupující globalizace a představuje mix různých postojů ke společnosti mimo ekonomiku. V posledních letech se tato dimenze soustředí zejména na otázky evropské integrace, migrace, LGBTQ+ nebo klimatickou změnu. Důležitost těchto témat se v jednotlivých státech podstatně liší. Obecným principem nicméně je, zda volič podporuje spíše otevřenou liberální politiku nebo spíše tradiční a nacionalistickou.

„Kombinace ekonomické a kulturní osy dobře ukazuje, jaká očekávání občané od státu mají. Jedná se o alternativu ke klasickému sebezařazení například na pravolevé škále, které spíše ukazuje, jak voliči vnímají sami sebe. S rozpadem tradičního stranického systému v ČR nám tato metoda řekne o voličích mnohem více. Během volební kampaně se totiž strany budou snažit voliče přesvědčit, že jsou schopny sestavit vládu, která bude naplňovat jejich očekávání. Naopak dnes již příliš nefunguje mobilizace voličů na základě toho, zda se hlásí k pravici či levici. Ukázkou je hnutí ANO, které se oficiálně nehlásí ani k jednomu směru,“ komentuje ředitel NMS Public, Jakub Bakule.

V Česku převažuje poptávka po silném státu

V ekonomice většina Čechů preferuje aktivistický stát, který je tradičně spojován s levicovým přístupem – hraje aktivní roli v hospodářské politice, buduje sociální systém a snižuje rozdíly mezi bohatými a chudými.
Není tomu tak ale ve všech případech. Výjimkou je ústřední téma ekonomické debaty posledních let – otázka zvyšování daní za účelem zkvalitňování veřejných služeb. Zde Češi zastávají spíše středové pozice, ne vyhraněné póly. I přesto o Češích můžeme říct, že jejich politické postoje jsou spíše levicové.

Nechuť k migraci a evropské integraci převládá

V kulturní dimenzi se pro Čechy ukazuje zásadní role nacionalismu, kolem kterého se vytváří hlavní linie sporu. V oblasti podpory životního prostředí a liberalismu jsou totiž Češi obecně umírnění. Většinově vyjadřují podporu manželství osob stejného pohlaví nebo ochraně životního prostředí, a to i na úkor ekonomiky. U postojů vůči EU a migraci ale již vidíme dva vyhraněnější tábory. Většinový názor je spíše proti migraci i evropské integraci, pětina voličů (20 %) pak migraci i hlubší integraci v rámci EU zcela odmítá. Pokud bychom Čechy měli na základě kulturní dimenze definovat, preferují spíše tradicionalistický a národní stát.

Preference voličů na ekonomické a kulturní ose vytvoří čtyři kvadranty, podobně jako politický kompas. Graf ukazuje, že nejvíce voličů se nachází v segmentu tradicionalistická levice (48 %). Téměř polovina českých voličů tedy preferuje silný stát a uzavřenou společnost. Druhý největší segment je liberální levice (20 %). U těchto voličů při rozhodování ve volbách dosud spíše dominuje preference liberalismu nad levicovostí. Je to i tím, že na liberální levici neexistuje dostatečná politická nabídka a liberálně levicoví voliči se proto rozhodují, zda ve volbách upřednostní svoji levicovost volbou strany s levicovým programem, či podpoří liberálnější pravicové strany. Menšími segmenty jsou pak tradicionalistická pravice (12 %) a liberální pravice (5 %).

Zatímco v některých státech se velká část voličů kumuluje kolem středu, v Česku není segment středových voličů nijak zásadně velký. Jako středového můžeme označit pouze každého šestého voliče (15 %).

ANO je hegemonem v segmentu tradicionalistická levice

Politické strany strategicky reagují na poptávku voličů. V dlouhodobém horizontu by měl stranický systém přirozeně vytvořit nabídku pro relevantní voličské skupiny. Do grafu jsme z toho důvodu promítli i pozice českých politických stran na základě expertního hodnocení dle Chapel Hill Expert Survey. Jedná se o názornou vizualizaci toho, nakolik aktuálně český stranický systém koresponduje s obecnými preferencemi voličů.

Graf dobře ukazuje, že hnutí ANO si dlouhodobě buduje pozici hegemona největšího segmentu voličů. V levicově-tradicionalistickém segmentu dokázalo hnutí Andreje Babiše v minulosti zdecimovat konkurenci v podobě ČSSD (dnes SOCDEM) i KSČM (dnes Stačilo!) a čerpá odsud dvě třetiny své volební podpory. ANO tak může směřovat ke středu, zatímco stále pokrývá voliče s levicovými preferencemi. Pozice blíže k tradicionalistickému pólu pak umožňuje cílit i na voliče, které ekonomická dimenze tolik nezajímá. Konkrétně se jedná o voliče SPD, pro které byla zásadní témata EU a migrace. ANO se posunem k tradicionalistickému pólu ale vzdaluje voličům z liberálně levicového tábora.

Pro menší politické subjekty jako SOCDEM, Stačilo! nebo SPD dnes v levicově-tradicionalistické části spektra zbývají jen „okrajoví“ voliči s vyhraněnými preferencemi. Ti stále existují a je možné je oslovit extrémnější kampaní, do které se ANO nepouští, aby si udrželo i umírněnější elektorát. Menší subjekty se tak mohou pohybovat kolem extrémnějších okrajů levicové a tradicionalistické osy. Zde se stále nachází dost voličů, ale ne tolik, aby strany, které o ně usilují, mohly být opravdovou konkurencí pro ANO.

Na pravici existuje přetlak politických stran, levicový liberál ale zastoupen není

Strany současné vládní koalice získávají volební podporu na dvou principech – středopravé politice a liberalismu. Zatímco levice má svého hegemona, na pravici existuje hned několik alternativ. Ideologická vzdálenost stran ale není příliš velká a množství pravicových voličů je poměrně limitované. Spojování do koalic typu SPOLU proto dává smysl, jelikož nahrává budování hegemonie skrze pozici hlavního vyzyvatele ANO. Na extrémních okrajích liberální a pravicové osy navíc nevidíme takovou kumulaci voličů, aby vznikal prostor pro menší velmi vyhraněné subjekty se šancí na úspěch.

Druhou zásadní skupinou pro současnou vládní koalici (a Piráty) je segment liberálních voličů (viz dolní polovina grafu). Zde existuje možnost nabízet alternativu ke konzervativněji laděnému ANO. Pravicovější liberálové mají na výběr z Pirátů, TOP09 a STAN. Levicověji orientovaní liberálové ale v zásadě nemají jasného reprezentanta. Před minulými volbami se na tento segment zaměřili Piráti, ale kvůli koalici se STAN a průběhu kampaně nedokázali potenciální hlasy přetavit v poslanecké mandáty. V posledních čtyřech letech tak byla liberálnější levice ve Sněmovně nedostatečně zastoupená.

Cesta k porážce ANO vede přes získání levicových liberálů

Pokud chce současná vládní koalice a Piráti vůbec uvažovat o porážce hnutí ANO ve volbách 2025, bude nutné opět získat liberálně levicového voliče. Na českém politickém spektru ale aktuálně chybí subjekt, který by dokázal efektivně kombinovat levicovější přístup k fungování státu s liberalismem. Piráti se po vnitrostranické debatě na podzim 2024 vydali směrem ke středu. Stejně tak SOCDEM efektivně vzdala sázku na liberální linku, když otevřela jednání se Stačilo!. Současně je levicově-liberální segment prakticky jediným otevřeným prostorem, kde můžeme uvažovat o vzniku nové strany. Ta by musela efektivně propojit kulturní liberalismus s ekonomickými tématy. Nová strana by měla nelehký úkol – provázat příběh liberální demokracie a ekonomického růstu, a ideálně se zcela vyhnout otázkám migrace a EU, kde existuje jen malý prostor pro zisk nových voličů.

Pokud taková strana nevznikne, na liberálně levicového voliče se opět zaměří volební kampaň pětikoalice. Ta nejspíše opět bude apelovat na liberalismus těchto voličů a omezí levicovější témata. Je ale otázkou, zda kampaň „Antibabiš“ bude stejně efektivní jako v roce 2021. V opačném případě je možné, že se tento segment nevydá k volbám v tak velkém množství jako naposledy.

Klíčové jako vždy bude, která témata se stranám podaří před volbami prosadit – a která dimenze tak u jednotlivých segmentů voličů převáží. Zatím se dá předpokládat, že opozice se bude soustředit na témata ekonomická, protekcionistická a vládní strany na témata ekonomického liberalismu a ochrany demokracie. V NMS se proto v dalším díle zaměříme na témata, která budou pro voliče důležitá směrem k volbám na podzim 2025.

Metodologie

Online průzkumu se zúčastnilo 1 001 respondentů. Sběr dat probíhal na reprezentativním vzorku online populace 18+ pomocí online dotazování od 3. do 9. prosince 2024. Tento průzkum byl financován na náklady společnosti NMS.

Kompletní metodologii si můžete prohlédnout v článku – Jak vznikala analýza politických postojů Čechů?

Kontakt pro média

Tereza Friedrichová, Analytik NMS Public, [email protected]

O agentuře

NMS  je výzkumná agentura s více než 20letou historií. Mimo výzkumu trhu, který poskytuje stovkám klientů z celého světa, zkoumá i politická a společenská témata. Vedle České republiky působí i v dalších zemích v Evropě a také v Asii. NMS je členem mezinárodní organizace ESOMAR a národní organizace SIMAR.