Metodologie Politického kompasu NMS

Východiska politického kompasu

Rozdělení politického prostoru na ekonomickou a kulturní osu je dnes v politologii běžným přístupem. Pracuje s ním například i expertní šetření Chapel Hill Expert Survey (CHES), které dlouhodobě mapuje pozice politických stran. Převést tento rámec do výzkumu veřejného mínění ale není zcela přímočaré: v českém prostředí nelze některé postoje měřit přímo a kulturní osa se navíc skládá z více oblastí, jejichž význam se může mezi zeměmi lišit.

Při konstrukci obou dimenzí jsme proto vycházeli z otázek používaných ve velkých mezinárodních dotazníkových šetřeních, zejména z European Election Studies, které poskytují osvědčený základ pro měření politických postojů v čase i v mezinárodním srovnání.

Proč nestačí prostá otázka na pravolevé sebezařazení

Jednou z možností, jak zkoumat politické postoje, je nechat respondenty, aby se na škále sami zařadili. Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) se například ptá: „V politice lidé někdy hovoří o pravici a levici. Kam byste se sám zařadil na této stupnici?“ na škále 1–11. Pro potřeby našeho výzkumu však takové sebezařazení nestačí, a to ze dvou hlavních důvodů.

• Pojmy levice a pravice jsou v postkomunistických zemích emocionálně zabarveny a jejich vnímání silně souvisí se strukturou stranického systému. Velká část občanů svou preferenci nedokáže určit nebo ji mění dle aktuální politické situace.
• Přímou, stejně relevantní otázku pro kulturní osu nelze položit – kulturní osa je složena z více oblastí a respondenti pojmům jako „tradicionalistický“ nebo „liberální“ rozumějí méně než pojmům „levice“ a „pravice“.

Namísto obecného sebezařazení jsme proto respondentům položili sadu konkrétních otázek, které zachycují jejich reálné preference. Zvlášť jsme tak měřili ekonomickou a zvlášť kulturní dimenzi, z nichž následně vzniká výsledná pozice v politickém kompasu.

Ekonomická osa

První z těchto dimenzí představuje ekonomická osa, která zachycuje postoje respondentů k roli státu v ekonomice. Měřili jsme ji pomocí čtyř otázek, vždy formulovaných jako umístění na stupnici 0–10 mezi dvěma protichůdnými výroky:

• Vláda by v ekonomice měla hrát velmi aktivní roli (0) vs. Vláda by měla hrát velmi malou roli v ekonomice (10)
• Vláda by měla snižovat rozdíly mezi bohatými a chudými (0) vs. Vláda by neměla snižovat rozdíly mezi bohatými a chudými (10)
• Vláda by měla vyvinout maximální možné úsilí ke zlepšení ekonomického postavení chudých (0) vs. Vláda by neměla vyvíjet žádné zvláštní úsilí – chudí by si měli pomoci sami (10)
• Podporuji zvyšování daní za účelem zkvalitnění veřejných služeb (0) vs. Podporuji omezování veřejných služeb za účelem snížení daní (10)

Z odpovědí na tyto čtyři otázky jsme vypočítali aritmetický průměr, přičemž každá položka měla stejnou váhu. Každému respondentovi tak vznikla hodnota na škále 0–10, kde nižší číslo odpovídá levicovějšímu a vyšší pravicovějšímu postoji. Výsledná škála zároveň vykazuje podle standardních statistických ukazatelů dobrou vnitřní konzistenci (Cronbachovo alfa 0,65).

 

Kulturní osa

Druhou klíčovou dimenzí je kulturní osa, v odborné literatuře často označovaná jako osa GAL–TAN (Green/Alternative/Libertarian vs. Traditional/Authoritarian/Nationalist). Ukazuje, zda respondent preferuje spíše inkluzivní, nebo exkluzivní společnost. Jinými slovy zachycuje míru důrazu na osobní svobodu a autonomii jedince ve vztahu k dodržování kolektivně sdílených norem.

Význam této osy v evropské politice postupně roste, mimo jiné v souvislosti s šířením postmateriálních hodnot v části společnosti od šedesátých let. V českém kontextu se otevřenost a uzavřenost společnosti nejvýrazněji promítá do postojů k migraci a k Evropské unii.

Na základě odborné literatury i předchozích výzkumů jsme proto kulturní osu operacionalizovali prostřednictvím čtyř tematických oblastí:

• Postoje k manželství pro všechny: Jsem pro manželství osob stejného pohlaví (0) vs. Jsem proti manželství osob stejného pohlaví (10)
• Postoje k migraci: Nesouhlasím s přísnými pravidly pro příchod cizinců (0) vs. Podporuji přísná pravidla, která brání příchodu cizinců (10)
• Postoje k EU: Evropská integrace by se měla dále prohlubovat (0) vs. Evropská integrace již zašla příliš daleko (10)
• Postoje k ekologii: Ochrana životního prostředí by měla mít vždy prioritu, a to i za cenu omezení hospodářského růstu (0) vs. Ekonomický růst by měl mít vždy prioritu, a to i za cenu omezení ochrany životního prostředí (10)

Takto konstruovaná osa statisticky drží pohromadě a zároveň zohledňuje česká specifika. Velká část odborné literatury totiž vychází z výzkumů v demokraciích západní Evropy, zatímco v postkomunistických zemích některé tradiční štěpící linie nerezonují stejně silně. Testovali jsme například i oblast vztahu mezi právem na soukromí a bojem proti zločinu, tato dimenze se však s ostatními nepropojila a čeští respondenti v ní nevyjadřovali jednoznačně vyhraněné postoje.

 

 

Politický kompas NMS

Spojením obou os vzniká výsledný dvourozměrný politický kompas, prostřednictvím něhož výzkum prezentuje rozložení české společnosti i politických stran. Kompas umisťuje aktéry do čtyř kvadrantů podle kombinace jejich ekonomické a kulturní pozice a doplňuje je také o mezinárodní srovnání na základě dat studie Boräng, Naurin a Polk (2024).

Ekonomická osa

Zachycuje postoje k roli státu v ekonomice. Hodnota 0 = silně levicová (aktivní stát), hodnota 10 = silně pravicová (omezený stát).

Kulturní osa

Zachycuje míru preference inkluzivní vs. exkluzivní společnosti. Hodnota 0 = otevřená (liberální), hodnota 10 = uzavřená (tradicionalistická).

Čtyři kvadranty

Kombinací os vznikají čtyři segmenty: liberální levice, tradicionalistická levice, liberální pravice a tradicionalistická pravice.

Jak výsledky číst

Postoje vs. volební chování

Při interpretaci výsledků je důležité mít na paměti, že politický kompas zachycuje dlouhodobější postoje respondentů, nikoli bezprostřední volební rozhodnutí. Protože mají všechny čtyři otázky na každé ose stejnou váhu, výsledné skóre ukazuje především obecné hodnotové nastavení. V reálném volebním chování ale vstupují do hry i další faktory, například důvěra v lídra, aktuální témata kampaně nebo protestní motivace.

Omezení online dotazování

Data byla sbírána metodou online dotazování (CAWI) na reprezentativním vzorku online populace ve věku 18+ v prosinci 2024 (N=1001). Paneloví respondenti obecně představují aktivnější a digitálně zdatnější část populace, a proto soubor dovažujeme pomocí multidimenzionálního vážení na obecnou populaci České republiky. Přesto zůstává důležité mít na paměti, že skupiny bez pravidelného přístupu k internetu jsou v online panelech zastoupeny méně.

Dodatek: Mezinárodní srovnání

Aby bylo možné české výsledky zasadit do širšího kontextu, doplňujeme je o data z článku Boräng et al. (2024). Autoři v témže dvouosém rámci mapovali rozložení občanů a politických stran v několika evropských zemích. Srovnávací data pocházejí z roku 2014, ale protože zachycují dlouhodobější hodnotové postoje, které se obvykle nemění skokově, zachovávají si i dnes informační hodnotu.

Metodologie

Online průzkumu se zúčastnilo 1 001 respondentů. Sběr dat probíhal od 3. do 9. prosince 2024 na reprezentativním vzorku online populace ve věku 18+ prostřednictvím online dotazování. Výzkum byl realizován na náklady společnosti NMS.

Kontakt

Tereza Friedrichová, NMS, [email protected], +420 733 610 461

O agentuře NMS

NMS je výzkumná agentura s více než 20letou historií. Mimo výzkumu trhu, který poskytuje stovkám klientů z celého světa, zkoumá i politická a společenská témata. Vedle České republiky působí i v dalších zemích v Evropě a také v Asii. NMS je členem mezinárodní organizace ESOMAR a národní organizace SIMAR.

Citace

Rovny, J., Polk, J., Bakker, R., Hooghe, L., Jolly, S., Marks, G., Steenbergen, M., & Vachudova, M. A. (2025). The 2024 Chapel Hill Expert Survey on political party positioning in Europe: Twenty-five years of party positional data. Electoral Studies, 97(October). https://doi.org/10.1016/j.electstud.2025.102981

Boräng, F., Naurin, D., & Polk, J. (2024). Making space: Citizens, parties and interest groups in two ideological dimensions. Journal of European Public Policy. https://doi.org/10.1080/13501763.2023.2182819

Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. (2025, leden). Sebezařazení na levopravé škále politické orientace – podzim 2024. https://cvvm.soc.cas.cz

Popa, S. A., Hobolt, S. B., van der Brug, W., Katsanidou, A., Gattermann, K., Sorace, M., Toygür, I., & de Vreese, C. (2024). European Parliament election study 2024 – Voter study (Version 1.0.0) [Data set]. GESIS Data Archive. https://www.gesis.org/en/services/finding-and-accessing-data/international-survey-programs/european-election-studies