V roce 2024 se v Česku podle webu Seznam Zprávy narodí nejméně dětí od roku 1785. Tato situace není jen statistickým údajem, ale představuje závažný společenský a ekonomický problém. S klesajícím počtem narozených dětí se zužuje základna budoucí pracovní síly, což do budoucna povede k nedostatku zaměstnanců napříč všemi odvětvími. Evropský parlament v souvislosti s klesající porodností upozorňuje především na ztrátu konkurenceschopnosti států Evropské unie v porovnání s částmi světa, kde porodnost neklesá. Nejcitelněji ale pocítíme dopad nízké porodnosti na náš důchodový systém – méně pracujících bude muset finančně zajistit rostoucí počet seniorů. Krátkodobě může porodnost ovlivňovat celá řada faktorů, od pandemie COVID-19, světové konflikty, fáze hospodářského cyklu či nepřiznivé legislativní podmínky v dané zemi. Dlouhodobě pak může být změna v porodnosti země zapříčiněna změnou kultury či individuálních preferencí obyvatelstva. V Česku zatím nejsme u zásadní změny kultury, nicméně podmínky k založení rodiny u nás nejsou velmi příznivé. 

S blížícím se začátkem nového školního roku se pozornost společnosti opět obrací ke vzdělávání. Zatímco dospělí diskutují o osnovách, kvalitě výuky či financování školství, hlasy těch, kterých se škola týká nejvíce – samotných žáků a studentů – často zůstávají v pozadí. Proto jsme se rozhodli dát slovo přímo jim. V srpnovém průzkumu NMS jsme se ptali dětí ve věku 12-18 let na to, jak vnímají svůj návrat do školních lavic, jaké pocity v nich škola vyvolává a s jakými výzvami se v ní potýkají.  

V Česku se opět rozvířila debata o nadměrné spotřebě alkoholu. Důvodů je několik – do kin se dostal snímek Zápisník alkoholičky, který vypráví příběh ženy závislé na alkoholu. Film doprovází i osvětová kampaň Ženy s odvahou. Jde především o sérii diskusí, na kterých bude prostor s odborníky debatovat o problematickém vztahu k alkoholu. Regulace alkoholu je i nadále tématem politických debat. Zatímco otázka zdanění tichého vína je zřejmě pro toto volební období vyřešena, členky Pirátské strany, Jana Michailidu a Klára Kocmanová, v červenci otevřely téma dalších opatření, která by měla napomoct snížení konzumace alkoholu v ČR. Jde o varovné etikety na lahvích s alkoholem, podobně jako u tabákových výrobků, dále o omezení televizní reklamy na alkohol mezi 6:00 a 20:00 hodinou. Diskutuje se také o omezení prodeje alkoholu po 22:00 v prodejnách, tedy mimo bary, byť toto opatření je politicky citlivější.  

Debaty bez cenzury Víta Rakušana a s nimi spojená kampaň v uplynulých měsících hýbaly českým mediálním i politickým prostorem. Z výzkumu agentury NMS Market Research vyplývá, že debaty rezonovaly i mezi voliči, hnutí STAN, zejména Vítu Rakušanovi, u voličů mohly pomoct, nejspíše ale jen krátkodobě.  

Prvomájový den nebyl tento rok pouze svátkem práce, ale byl i výročím 20 let od vstupu Česka do Evropské unie. Naše postoje k EU za 20 let prošly značným vývojem. Nejvyšší podpora se v ČR vyšplhala až na 69 % spokojených občanů v roce 2009. O sedm let později se naše spokojenost s EU pohybovala kolem 35 %. Dnes je s členstvím v Evropské unii spokojena přibližně polovina Čechů . Oproti populárnímu přesvědčení proti sobě však nestojí dva nesmiřitelné tábory, které jsou jednoznačně pro nebo proti členství v EU. Proto je nutné se na EU podívat v širším kontextu. 

Předvolební průzkumy poskytují voličům klíčové informace při rozhodování o tom, jak naložit se svým hlasem. Ukazují v době sběru dat aktuální šance konkrétních stran na vítězství, koaliční potenciály, či možnosti jednotlivých stran překročit 5% uzavírací klauzuli nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny. Volební modely nicméně neslouží k předpovídání budoucnosti, ale zachycují aktuální stav. Čím více kvalitních průzkumů v České republice bude, tím lepší představu budou občané mít.