Češi ve výzkumu potvrzují, že častá konzumace alkoholu je jim vlastní a nevyhýbá se ani mladistvým. Polovina Čechů vnímá pivo nebo sklenku vína u večeře jako zdraví prospěšnou.

V Česku se opět rozvířila debata o nadměrné spotřebě alkoholu. Důvodů je několik – do kin se dostal snímek Zápisník alkoholičky, který vypráví příběh ženy závislé na alkoholu. Film doprovází i osvětová kampaň Ženy s odvahou. Jde především o sérii diskusí, na kterých bude prostor s odborníky debatovat o problematickém vztahu k alkoholu. Regulace alkoholu je i nadále tématem politických debat. Zatímco otázka zdanění tichého vína je zřejmě pro toto volební období vyřešena, členky Pirátské strany, Jana Michailidu a Klára Kocmanová, v červenci otevřely téma dalších opatření, která by měla napomoct snížení konzumace alkoholu v ČR. Jde o varovné etikety na lahvích s alkoholem, podobně jako u tabákových výrobků, dále o omezení televizní reklamy na alkohol mezi 6:00 a 20:00 hodinou. Diskutuje se také o omezení prodeje alkoholu po 22:00 v prodejnách, tedy mimo bary, byť toto opatření je politicky citlivější. 

Seriál Vkontextu nabízí podrobnější a hlubší vhled do postojů české společnosti. Zajímají nás témata, která jsou často vnímána jako kontroverzní, politicky citlivá či polarizující společnost. V průběhu roku se budeme věnovat tématům, jako členství vEU, migrace, školství, bezpečnost či kultura. Seriál V kontextu doplní volební modely, které NMS Market Research měsíčně publikuje. Doufáme, že společně přispějí k informovanější společenské debatě vČeské republice. 

V tomto dílu V kontextu se budeme zabývat postojem Čechů k alkoholu – zajímalo nás, jak často pijí, při jakých příležitostech, i jak vnímají otázku regulací ve společnosti. Zde jsou naše hlavní závěry:

Shrnutí #vkontextu 

1. Denně pije alkohol 200 tisíc Čechů (3 %), měsíčně 4 miliony Čechů ve věku 15 až 64 let (60 %). Měsíční pití alkoholu se nevyhýbá ani nezletilým – měsíčně pije 28 % mladistvých ve věku 15 až 17 let.

2. Nejčastější příležitostí pro konzumaci alkoholu jsou společenské příležitosti – setkání s přáteli, rodinné oslavy, návštěvy restaurací a hospod. Tak se k alkoholu poprvé dostávají i mladiství.

3. I přes kulturní a společenskou důležitost alkoholu se Češi nebrání měkkým regulacím, které navrhují političky Klára Kocmanová a Jana Michailidu z Pirátské strany. Zvýšení spotřební daně na alkohol mezi Čechy populární není.  

 

Podle Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti jsou Češi stále na špici s nejvyšší průměrnou spotřebou alkoholu na obyvatele (10 litrů ethanolu na jednoho obyvatele, včetně dětí a seniorů).1

Ohledně škodlivosti alkoholu je mezi lékaři a vědci dlouhodobě shoda. Alkohol je rakovinotvorná látka a žádná dávka alkoholu není zdraví prospěšná. Konzumace alkoholu patří mezi příčiny více než 200 onemocnění a zranění. S konzumací alkoholu každoročně souvisí 6 % úmrtí. Největší riziko je pak spojeno s nadměrnou konzumací, a to jak pravidelnou, tak nárazovou. 

Míra konzumace alkoholu u nás je dána především kulturními a společenskými normami. Benevolentní přístup se propisuje i do dostupnosti alkoholu a vymahatelnosti regulací. O Češích je dlouhodobě známo, že spolu s Pobaltím patří mezi špičku národů s nejvyšší konzumací alkoholu. Spotřeba je počítána pro domácí obyvatelstvo, takže české statistiky neovlivní ani známý alkoholový turismus. Masivní obliba večírků, zejména v Praze, spíše napoví něco o vnímání České republiky v zahraničí – destinace, kde se dá jednoduše a levně opít.  

200 tisíc Čechů sáhne po alkoholu každý den

 

Denně pijí 3 procenta Čechů – v přepočtu na obyvatele je to 200 tis. těch, kteří se denně neobejdou bez alkoholu. To jsou například všichni obyvatelé Olomouce a Českých Budějovic dohromady. Třetina Čechů pije alkohol alespoň jednou týdně. Jak je známo i z ostatních výzkumů, alkohol na týdenní bázi častěji pijí muži (46 %) než ženy (23 %).   

Rozšířenost konzumace alkoholu v české společnosti ukazuje i počet abstinentů. V Česku je 21 % obyvatel, kteří alkohol nepijí vůbec, nebo velmi omezeně. Na první pohled se takové číslo může zdát jako dobrý výsledek, nicméně v celosvětovém či evropském měřítku v počtu abstinentů zaostáváme. Celosvětový průměr činí 58 %. V Evropě, jako alkoholu nakloněnému regionu, je průměrný počet abstinentů téměř dvakrát větší (37 %).  

Boj proti nadměrné konzumaci alkoholu hatí mýty a nepravdy spojené s jeho konzumací

Již tradičním mýtem spojeným s konzumací alkoholu jsou jeho zdraví prospěšné účinky – na zdraví si koneckonců i připíjíme. Většina (65 %) týdenních konzumentů proto považuje sklenku vína či piva k obědu za zdraví prospěšnou. Zakořeněnost alkoholové kultury v české společnosti ilustruje fakt, že i mezi abstinenty se přijatelnost pití alkoholu ze „zdravotních důvodů“ vyšplhala na 40 %. Nevědomost v této oblasti je ale celkem pochopitelná. Zatímco Světová zdravotnická organizace ve svém vyjádření z ledna 2023 rezolutně říká, že žádná míra konzumace alkoholu není bezpečná pro naše zdraví,2
Česká průmyslová zdravotní pojišťovna v článku na svých stránkách tvrdí, že „lidé, kteří pijí víno v přiměřeném množství, totiž většinou žijí zdravěji než ostatní.“3
A takových rozporuplných informací najdeme v médiích plno. 

Společenská setkání si bez alkoholu neumíme představit 

Pozitivní nebo neutrální vnímání konzumace je v České republice kulturní a sociální normou. Konzumace je součástí zvyklostí a společenské interakce – například tradiční panák na uvítanou. I ve výzkumu se potvrzuje, že nejčastěji se napijeme právě při společenských příležitostech jako jsou posezení s přáteli (60 %), na oslavách (57 %) nebo při návštěvě rodiny a známých (36 %). Méně časté je již pití alkoholu u běžného oběda, večeře (14 %) či večer u televize (16 %).  

 

Pro vztah k alkoholu jsou společenské momenty zcela zásadní. V Česku je budován již během dospívání, před 18. rokem života. Společenské vzorce pro konzumaci alkoholu si mladí odnášejí hlavně z rodiny. Ve výzkumu to potvrzují sami rodiče, 58 % z nich pije alkohol před svými dětmi, pouze část to vnímá jako něco negativního a snaží se pití alkoholu před dětmi omezovat.  

Nepřekvapí proto, že polovina českých mladých ve věku 15 až 24 let alkohol poprvé ochutnala v 15 letech nebo dříve (52 %). Mladí Češi kopírují společenské vzorce dospělých a nejčastěji napijí při posezení s přáteli (71 %) či na rodinné oslavě (66 %), kde je jim často podává rodinnými příslušníky Navykání alkoholu již od dětství ilustruje přístup k ovocným nealkoholickým pivům. Čtvrtina rodičů dětí do 18 let nevidí nic špatného na tom, dát svému dítěti ochucené ovocné nealkoholické pivo. Nealkoholická ovocná piva ale často mívají do 0,5 % obsahu alkoholu, což je pro malé děti srovnatelné s jedním vypitým pivem u dospělého.4
Děti je často popíjejí v situacích, kdy si sami dospělí dají „opravdové“ pivo. Zákaz konzumace alkoholu před dosažením 18 let je prakticky jedinou aktuální regulací. V praxi však vidíme, že se jedná o regulaci nepříliš účinnou. 

 

Češi si nechtějí nechat vzít levný alkohol, měkčí regulace by ale podpořili 

Ve veřejném prostoru již roky koluje „bonmot“, že vláda, která zvýší zdanění piva, prohraje volby. Panuje představa, že Češi jsou rezolutně proti regulaci alkoholu a mají k jeho dostupnosti extrémně benevolentní vztah. Když jsme se ale v březnu 2024 zeptali Čechů ve věku 18+ na názor ohledně výroku „Alkoholismus je v naší společnosti problém, a proto by se spotřeba alkoholu měla více regulovat.“, souhlasilo s ním 59 %. Část společnosti si uvědomuje, že musí začít ke vztahu k alkoholu přistupovat jinak. 

V srpnovém průzkumu nás proto zajímaly postoje ke konkrétním regulacím, které v červenci vzešly z pera pirátských političek (a jedné regulaci, kterou jsme si do výzkumu přidali z čisté zvědavosti). 

  • Zavedení varovných etiket na obalech alkoholických nápojů 
  • Omezení reklamy na alkohol mezi 6:00 a 20:00 hodinou 
  • Zvýšení spotřební daně na pivo a víno

Zatímco návrhy Pirátek Jany Michailidu a Kláry Kocmanové (omezení reklamy na alkohol v televizi a rozhlasu mezi 6:00 a 20:00 a zavedení varovných etiket na alkoholu) jsou přijímány 6 z 10 Čechů a Češek, zvýšení spotřební daně na pivo a víno by podpořili pouze 3 z 10 z nás. Již tradičně jsou ženy více nakloněny opatřením ke snížení konzumace alkoholu. Právě na ně obvykle v rodině dopadají následky nadměrné konzumace alkoholu. Podle Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti souvisí 2/3 všech případů domácího násilí s konzumací alkoholu.5

Napříč věkovými kategoriemi jsou největšími zastánci opatření Mileniálové (27 až 42 let). Zvýšení spotřební daně na pivo a víno podporují 4 z 10 z nich. Kontrastem je podpora opatření mezi Generací Z – ve věkové kategorii 15 až 26 let podporuje zvýšení spotřební daně pouze 22 % z nich. Gen Z se tak svojí podporou pro vyšší zdanění podobá spíše Generaci X (43 až 58 let) než Mileniálům. Velkou roli v tomto jevu pravděpodobně hraje nižší kupní síla nejmladších. 

Profilová fotografie Terezy Friedrichové, politické analytičky NMS.Komentář autora: 

Nemůžeme si nic nalhávat, Češi mají dlouhodobě problém s nadměrnou konzumací alkoholu. Důvodem jsou společenské a kulturní normy budované od dětství. Podávání alkoholu mladším 18 let je u nás běžné, a to nejen v hospodách a barech, ale především v rodinách. Není divu, že myšlenka na zvýšení spotřební daně na pivo a víno mezi nimi v tento moment příliš nerezonuje, pravděpodobně i s ohledem na ekonomickou situaci. Češi chtějí, aby pro ně alkohol zůstal cenově dostupný. 

Pokud jako společnost chceme usilovat o změnu stávající situace, cestou jsou tzv. měkké regulace a edukace. Češi, především rodiče, si už nyní uvědomují, že omezení reklamy na alkohol a zvedení varovných etiket ničemu nevadí, právě naopak. Aby měla podobná měkká opatření podstatný efekt, bude potřeba široká vzdělávací kampaň. Zdůrazňovat by mohla zdravotní dopady pití, ale také částky, které jako společnost za nadměrné pití ročně zaplatíme. 

PAQ Research ve své studii vyčíslilo celkové společenské náklady spojené s konzumací alkoholu za rok 2023 na 35-57 mld. Kč6. Podle Ministerstva financí si v roce 2024 za 1 mld. Kč můžeme dovolit např. navýšení měsíčního důchodu o 35 Kč. Pokud bychom tedy společenské náklady spojené s konzumací alkoholu nemuseli řešit a ušetřenou částku 50 mld. přesunuli na navýšení důchodů, zvedli bychom důchodcům měsíčně důchod o 1750 Kč – ročně by jim oproti současnému stavu na účtu přistál tzv. třináctý důchod. Nebo bychom za ušetřených 50 mld. mohli vybudovat 176 km dálnic ročně. Prací politiků, kteří si vezmou nadměrnou konzumaci na alkoholu za své téma je, aby tato čísla efektivně komunikovali veřejnosti. 

 

O průzkumu 

Online průzkumu se zúčastnilo 1020 respondentů. Sběr dat probíhal na reprezentativním vzorku populace 15-64 let pomocí on-line dotazování od 25. do 30. července 2024. Výzkum vznikl v rámci série #vkontextu, ve které doplňujeme výsledky námi měřeného volebního modelu o aktuální témata, která hýbou českou společností i politickou scénou 

Kontakt pro média 

Tereza Friedrichová, NMS Market Research s.r.o. – tereza.friedrichova@nms.eu +420 733 610 461

O agentuře 

NMS Market Research je výzkumná agentura s více než 20letou historií. Mimo výzkumu trhu, který poskytuje stovkám klientů z celého světa, zkoumá i politická a společenská témata. Vedle České Republiky působí také na Slovensku, v Maďarsku a Thajsku. NMS je členem mezinárodní organizace ESOMAR a národní organizace SIMAR.