Jak vznikala analýza politických postojů Čechů?
Politický systém je nutné sledovat nejen na pravo-levé ekonomické ose ale také na ose kulturní. Ta zachycuje štěpící linii, která staví příznivce otevřené společnosti, multikulturalismu a nadnárodní spolupráce proti těm, kteří tohle všechno považují za hrozbu pro tradiční způsob života a národní společenství. Jen spojením těchto dvou os jsme schopni komplexně popsat politické preference občanů.
Tento postup se také využívá i pro zachycení pozic stran ve stranickém systému a jejich klasifikaci (viz Chapell Hill Expert Survey). Zejména kulturní, někdy též sociokulturní, osa soupeření během posledních let postupně nabývá na relevanci a bez jejího zohlednění je složité pospat celý stranický systém. V českém prostředí se například poměrně často dostane do slepé uličky debata o extrémní nebo radikální pravici, protože pro neodbornou veřejnost pojem pravice evokuje sadu ekonomických preferencí, které u stran extrémní pravice nevidí. Důvodem je, že strany extrémní pravice často ekonomickou osu politického soupeření zcela ignorují a soustředí se na kulturní osu skrze nacionalistickou politiku.
Metodologicky zachytit jednotlivé osy je již náročnější. U pojmů jako levice nebo pravice je možné se přímo dotázat respondentů na „sebezařazení“ na pravolevé škále politické orientace. U kulturní osy tenhle způsob příliš nefunguje. Je totiž složena z více oblastí (kulturní liberalismus, národnostní, ekologická atp). Porozumění jednotlivým pojmům jako autoritativní nebo liberální je menší než u levice a pravice. Přímá otázka na sebezařazení by na kulturní ose proto nefungovala. Níže si proto nejprve nejdřív vysvětlujeme, jak konkrétně vznikla naše pravolevá osa a následně jak ta kulturní.
Jednotlivé otázky na ekonomickou i kulturní dimenzi lze roztroušeně nalézt ve všech zásadních mezinárodních dotazníkových šetření. Znění námi použitých otázek ale vychází zejména z European Elections Studies, které funguje od roku 1979.
Pravolevá osa
Při zkoumání politických postojů na pravolevé ose lze využít sebezařazení respondentů. Opakovaně to tak činí například Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR (CVVM), které následně ukazuje dlouhodobý trend. V praxi respondentům pokládá otázku „V politice lidé někdy hovoří o pravici a levici. Kam byste se sám zařadil na této stupnici?“. Odpovídat je možné na škále 1-11 a odpovědi CVVM následně dělí na levice (1-5), střed (6) a pravice (7-11). Graf CVVM z podzimu 2024 ukazuje vývoj v ČR v posledních dvaceti letech.
Otázka na sebezařazení má pro nás ale dva problematické body. Prvním je, že jedinou, stejně relevantní otázku, pro kulturní osu nelze položit. Byla by tak konstruována odlišně. Zadruhé vnímání pojmů levice a pravice může být v postkomunistických zemích drobně zmatečné a velmi souvisí se strukturou stranického systému. Z grafu CVVM je zřejmé, jak politiky vládních stran mění vnímání. Dobře to ukazuje výkyv směrem k levici během krize ODS před volbami 2013 a následný pokles sebezařazení na levici v souvislosti s kolapsem ČSSD. Výsledkem je, že velká část občanů svou preferenci nedokáže určit nebo ji mění dle aktuální politické situace. S rozpadem tradičního soupeření ČSSD a ODS tak osa sice neztratila na relevanci, ale při přímé otázce se stále více občanů zařadí na střed, byť mohou mít v praxi poměrně vyhraněné postoje ohledně ekonomické osy.
Poslední šetření CVVM z podzimu 2024 sice na střed zařadí jen 25,7 % respondentů. To je ale dáno tím, že na jedenáctibodové škále je jako střed definována výhradně prostřední hodnota, tedy odpověď „6“ a podíl středových voličů se počítá ze vzorku včetně odpovědí „Nevím“. Otázkou je, zda není vhodnější jako střed klasifikovat odpovědi 5-7, tj. levice (1-4), střed (5-7), pravice (8-11). V takovém případě by středoví respondenti představovali 50 % těch, kteří se dokážou na ose zařadit (tedy bez odpovědí „Nevím“).

Sebezařazení podobné výzkumu CVVM je tedy skvělé například pro sledování proměny vnímání, ale pro náš výzkum se nehodí. Pro konstrukci osy jsme proto přistoupili k tomu, že jsem respondentům položily čtyři obecné otázky na postoje k chování státu v ekonomické oblasti. Všechny otázky byly konstruovány jako zařazení se na jedenáctibodové stupnici 0-10 mezi dvěma výroky. Jednalo se o výběr mezi těmito výroky:
1.Vláda by v ekonomice měla hrát velmi aktivní roli (0) vs. Vláda by měla hrát velmi malou roli v ekonomice (10)
2.Vláda by měla snižovat rozdíly mezi bohatými a chudými (0) vs. Vláda by neměla snižovat rozdíly mezi bohatými a chudými (10)
3. Vláda by měla vyvinout maximální možné úsilí ke zlepšení ekonomického postavení chudých. (0) vs. Vláda by neměla vyvíjet žádné zvláštní úsilí ke zlepšení ekonomického postavení chudých, měli by si pomoci sami (0).
4. Podporuji zvyšování daní za účelem zkvalitnění veřejných služeb. (0) vs. Podporuji omezování veřejných služeb, za účelem snížení daní. (0)
Z těchto odpovědí jsme vytvořili aritmetický průměr, tj. sečetli jsme odpovědi a vydělili je čtyřmi. Každá otázka tak má stejnou váhu a pro konkrétního respondenta získáme hodnotu 0 10 na pravolevé ose. . Níže naleznete grafy za jednotlivé otázky i souhrnný index.




Kulturní osa
Kulturní osa má více stavebních bloků. V obecné rovině vyjadřuje rozpor v preferenci mezi inkluzivní nebo spíše exkluzivní společností. Tato dimenze se soustředí míru společenské a kulturní pestrosti, kterou respondent preferuje. Dále jde o stupeň osobní svobody ve srovnání se společenským řádem, stabilitou a morálními autoritami. V zásadě se jedná o rozsah preference autonomie jedince oproti dodržování kolektivně sdílených norem. Souvisí tedy s tzv. postmateriálními hodnotami, které se v politice prosazují od šedesátých let, například různá ekologická hnutí. V evropském kontextu je pak nutné zohlednit i postoje k Evropské unii.
Na základě odborné literatury a předchozích výzkumů jsme se proto zaměřili na čtyři oblasti – postoje k manželství pro všechny, postoje k migraci, postoje k členství v EU a postoje k ekologii. Stejně jako u pravolevé osy byly otázky konstruovány jako zařazení se na jedenáctibodové stupnici 0-10 mezi dvěma výroky. Jednalo se o následující otázky:
1. Jsem pro manželství osob stejného pohlaví. (0) vs. Jsem proti manželství osob stejného pohlaví. (10)
2. Nesouhlasím s přísnými pravidly pro příchod cizinců. (0) vs Podporuji přísná pravidla, která brání příchodu cizinců. (10)
3. Evropská integrace by se měla dále prohlubovat. (0) vs. Evropská integrace již zašla příliš daleko. (10)
4. Ochrana životního prostředí by měla mít vždy prioritu, a to i za cenu omezení hospodářského růstu. (0). vs. Ekonomický růst by měl mít vždy prioritu, a to i za cenu omezení ochrany životního prostředí. (10)
Drobnou poznámkou je, že velká část odborného literatury je tažena výzkumem v demokraciích západní Evropy, kde můžeme pozorovat již od 60. let 20. století nesvázané komunismem. I s ohledem na odlišný historický vývoj některé štěpící linie v postkomunistické Evropě tolik nerezonují. Příkladem může být oblast podpory práva na soukromí, i když ztěžuje boj proti zločinu vs. omezení práva na soukromí za účelem boje proti zločinu. Tuto oblast jsme také testovali a s ostatními dimenzemi nesouvisí a z odpovědí se zdá, že Češi na ni nemají jasné názory (mnoho odpovědí nevím a středových hodnot).
Metodologie
Online průzkumu se zúčastnilo 1 001 respondentů. Sběr dat probíhal na reprezentativním vzorku online populace 18+ pomocí on-line dotazování od 3. do 9. prosince 2024. Tento průzkum byl financován na náklady společnosti NMS Market Research.
Jakub Bakule
Absolvoval doktorské studium politologie na Univerzitě Palackého v Olomouci. Ve svém výzkumu se zaměřoval na participativní demokracii a kvantitativní metody. Profesně se nyní věnuje aplikovanému výzkumu ve společenských vědách a strategickému rozvoji v kultuře. V NMS působí jako externí konzultant.
Tereza Friedrichová
Vystudovala politologii na Univerzitě Palackého v Olomouci. V NMS Market Research působí jako analytička se zaměřením na předvolební výzkumy a politické a společenské analýzy.